Jste s námi, nebo s komunisty? Republikáni chtějí po Evropě jasnou podporu Tchaj-wanu

Rezoluci minulý týden předložil republikán Max Miller a podpořila ji třicítka jeho stranických kolegů. Vyzývá evropské představitele, aby vyjádřili svou „podporu udržení statutu quo“ a přidali se k „transatlantické shodě na silné odstrašovací politice za účelem udržení míru a stability“ v Tchajwanském průlivu.

Požaduje dále, aby NATO posílila „zapojení partnerů v indo-pacifickém regionu“. Text nakonec volá po uznání Tchajwanců „za jejich oddanost demokracii, občanským svobodám a lidským právům“.

Rezoluce je odpovědí na varování francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby se Evropa nestala vazalem USA a aby nenásledovala americkou politiku vůči Tchaj-wanu.

„Je šokující, že francouzský prezident byť jen naznačil postavit se na stranu komunistické země místo té demokratické,“ prohlásil Miller.

„V naší rezoluci se našich evropských přátel tážeme: Jste na straně Tchaj-wanu a demokratických hodnot, anebo agresivní komunistické mocnosti, která ohrožuje světový pořádek?“ dodal.

Peking nesčetněkrát opakoval, že nezávislost Tchaj-wanu považuje za svou červenou linii, jejíž překročení bude bránit i zbraněmi. Zároveň však zdůraznil, že usiluje o mírové sjednocení ostrova s pevninou.

Podle Číny jsou to Američané, kteří svou rostoucí podporou tchajwanské nezávislosti znemožňují urovnání vztahů mezi Pekingem a Tchaj-pejí.

Cchuej Tchien-kchaj, bývalý čínský velvyslanec v USA, upozornil, že status quo se snaží změnit současná tchajwanská vláda, která odmítá tzv. politiku jedné Číny, a Spojené státy, které stupňují svou diplomatickou i vojenskou podporu Tchaj-wanu.

„Pokud jsou USA skutečně proti jednostranným změnám statutu quo, můžou slíbit, že sami neudělají nic proti jeho zachování?“ podotkl exambasador.

Chas Freeman, bývalý americký diplomat a hlavní tlumočník USA během historické návštěvy prezidenta Richarda Nixona v Číně v roce 1972, varoval, že současná politika Washingtonu zpochybňuje základy, na kterých stály americko-čínské vztahy po padesát let.

„Myslím, že většina Američanů neví nic o dějinách Tchaj-wanu či občanské války v Číně, nechápe, že porušujeme svůj slib a nechápe symbolismus (tchajwanské otázky) v kontextu čínské historie,“ poznamenal.

Čínské vlády se po celé 20. století snažily „zbavit se cizích sfér vlivu na svém území, sjednotit zemi pod jednou autoritou a vrátit Číně hrdost v mezinárodním měřítku. To vše je propojeno s tchajwanskou otázkou a činí z ní velmi citlivé téma,“ uzavřel.