Článek
Není to tak dávno, co Jobbik pravidelně provázely přívlastky „extremistický“. Předseda Gábor Vona (39) v roce 2010 složil poslanecký slib ve vestě – součásti uniformy zakázané polovojenské Maďarské gardy. Strana důrazně požadovala vystoupení Maďarska z EU, zrušení Trianonské mírové smlouvy a dekretů čs. prezidenta Edvarda Beneše, v různých částech země organizovala pochody „proti cikánské kriminalitě“ a na shromážděních pravidelně a veřejně zaznívaly projevy antisemitismu.
Lidová strana
Před časem se však Vona pokusil o zásadní obrat, začal se vyhýbat rasistickým a antisemitským prohlášením, už nepožaduje vystoupení země z Unie, ale žádá její pronikavou reformu. Postupně se snaží představit Jobbik jako lidovou stranu, která má v letošních volbách šanci vystřídat u vládního kormidla stranu FIDESZ premiéra Viktora Orbána. Průzkumy však ukazují, že Jobbik zklidněním začal ztrácet svou oporu – tvrdě naladěné radikální příznivce.
István Teplán (59) ze Středoevropské univerzity připouští, že při rozdrobené a slabé levicové opozici není v Maďarsku možná změna vlády bez Jobbiku. Zároveň si klade otázku, zda je Vonův obrat upřímný.
Transparent poslanců Jobbik hlásá: Vlastizrádce je ten, kdo za peníze pustí do země i teroristu.
„Co je větším nebezpečím? Zabetonování peronistického Orbánova režimu ve stínu putinovského Ruska, nebo vstup Jobbiku do vlády v rámci široké koalice?“ položil otázku.
Jobbik jako druhá nejsilnější strana zůstává vystaven drtivému tlaku provládních médií. Ta označují Vonu střídavě za gaye, zákeřného slouhu liberální EU, který chce přestěhovat do Maďarska migranty, a podobně.
Diskreditační kampaň přináší výsledky – od Jobbiku se zvolna odvrací část stoupenců. Provládní média se drží taktiky, že stokrát opakovaná lež se uloží v podvědomí lidí a přestanou věřit nejsilnější opoziční straně i jejímu předsedovi.
| Bude mu teprve patnáct |
|---|
| Strana Jobbik vznikla v roce 2003 |
| V roce 2007 založila polovojenskou Maďarskou gardu, později soudem rozpuštěnou |
| Od začátku požadovala zrušení Trianonské smlouvy a dekretů čs. prezidenta Beneše |
| Ve volbách do Evropského parlamentu 2009 získala 14,77 procenta hlasů a tři křesla |
| Od roku 2010 má Jobbik zastoupení i v maďarském parlamentu |
Jobbik je i pod ekonomickým tlakem. Koncem roku 2017 mu totiž Nejvyšší kontrolní úřad vyměřil obří pokutu ve výši stovek miliónů forintů za nepovolenou ekonomickou podporu. Strana využila slevy na pronájem reklamních ploch od podnikatele Lajose Simicska (57), který Jobbik podporuje poté, co se na život a na smrt rozhádal s premiérem a šéfem FIDESZ Viktorem Orbánem (54). Jobbik si pospíšil s prohlášením, že pokuta znamená pokus zabránit straně v účasti v parlamentních volbách. A vyhlásil sbírku na zaplacení zmíněné sankce.
Suverénní FIDESZ
Vládní straně vychází taktika soustředěného ostřelování nejsilnější opoziční strany a nahrává jí také rozdrobenost levice. Podle politologů je proto vítěz dubnových parlamentních voleb předem jasný, otázkou je pouze míra dominance FIDESZ.
„Není jedno, zda FIDESZ získá dvoutřetinovou, absolutní, nebo pouze relativní většinu?“ ptá se politolog Gábor Török (46).
Při složitém maďarském volebním systému bude totiž důležité, jak se opozice zachová v tzv. jednomandátových volebních obvodech. „Pokud se opozice dokáže shodnout na systému nominace společného kandidáta, může dojít k určitým překvapením,“ připouští politolog.
