Jenom vyšší teplota covid nezkrotí

Na konci loňské zimy vyhlíželi obyvatelé mírného podnebného pásu na severní polokouli, kde žije polovina lidstva, s neskrývanými nadějemi příchod teplejšího počasí.

Doufali, že by se nemoc covid-19 mohla obdobně jako běžná chřipka přestat v Evropě, Severní Americe, Číně či Japonsku hromadně šířit. Ústup chřipky v předjaří bývá vysvětlován tím, že vyšší teplota a nízká vlhkost omezuje přenos kapének z dýchacích cest.

Zajímavou odpověď na otázku, do jaké míry zeslabuje nárůst vnější teploty životaschopnost SARS-CoV-2, představili v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vědci z Královské univerzity v Londýně a Univerzity státu Utah v Loganu řízení Tomem Smithem. Analyzovali šíření nemoci covid-19 ve Spojených státech. Jednotlivé části USA se odlišují podnebím, ale současně měly stejný přístup k potírání choroby a ani počet nakažených na sto tisíc obyvatel v nich nevykazoval žádné dramatické rozdíly.

Závěry Smithova týmu se dají shrnout do dvou bodů. Větší přenos koronaviru souvisí s nižší teplotou prostředí a vyšší hustotou lidí. Nicméně vliv teploty nebyl tak velký. Podle ve studii použitého matematického modelu každý nárůst vnější teploty o 1 stupeň Celsia snížil hodnotu dobře známého reprodukčního čísla R (výpočet, kolik dalších lidí v průměru nakazí každý pozitivní případ) asi o 0,04 procenta.

Jinak řečeno, rozdíl dvaceti stupňů Celsia jako je tomu v případě letních a zimních teplot, by shodil hodnotu R o 0,8.

Studie jednoznačně potvrdila, že nejdůležitějšími činiteli určujícími šíření zmiňovaného onemocnění zůstávají přístup veřejnosti k němu, stejně jako chování jednotlivců. V době omezeného pohybu obyvatelstva (lockdownu) a při dodržování bezpečné vzdálenosti obyvatelstvem nenašli britští a američtí badatelé žádný vliv změn teploty na přenos covidu.

„Teplejší oblasti USA by proto neměly rozvolňovat omezení pohybu dříve než chladnější státy, protože mívají vyšší hustotu obyvatelstva. Srovnejte si intenzitu osídlení na Floridě a třeba v Minnesotě,“ připomíná Will Pearse z Královské univerzity.

„Naše zjištění ukazují, že teplotní změny mají na šíření koronaviru mnohem menší vliv než zásahy veřejné správy. Pokud nebudou lidé naočkovaní, neměly by se vlády vzdávat metod, jako jsou omezení pohybu nebo dodržování bezpečné vzdálenosti mezi lidmi. jen proto, že střídání ročních období s sebou přináší teplé počasí,“ zdůrazňuje Smith.