Článek
Od začátku ruské invaze v únoru minulého roku přijala Evropská unie deset balíčků ekonomických sankcí proti Moskvě. Ty měly za cíl vyprázdnit ruskou státní kasu, ze které se financuje válka na Ukrajině. Jenže řadu sankcí se daří obcházet, a proto se nedotkly Ruska tak, jak se očekávalo.
Řešit to má další, v pořadí už jedenáctý sankční balíček. V procesu schvalování se musí shodnout všech 27 členských zemí. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ale minulý týden oznámil, že Budapešť bude blokovat nejen další sankce proti Rusku, ale také další vojenskou pomoc Ukrajině, dokud Kyjev nevyřadí maďarskou banku OTP ze svého seznamu válečných sponzorů.
Maďarsko zablokuje pomoc Ukrajině, dokud Kyjev neškrtne banku OTP ze seznamu sponzorů války
Ukrajinský „blacklist“ válečných sponzorů je na programu jednání Rady ministrů zahraničí EU, které se koná v pondělí. Na seznamu je řada evropských firem včetně maďarské banky OTP nebo třeba rakouské banky Raiffeisen Bank International, která má silnou pozici i v Česku.
Výhrady má i Řecko
Problém s ukrajinským seznamem ale má třeba i Řecko. Některé tamní společnosti byly podle řeckých diplomatů na seznam zařazeny „bez jakéhokoli předchozího varování“, a to za činnosti, které jsou podle unijních sankcí legální, uvedl server Politico.
Unijní státy nejsou jednotné v tom, jak sankce pojmout po technické stránce. Nabízejí se dvě možnosti: na seznamu se buď objeví konkrétní firmy třetích zemí, které napomáhají k obcházení sankcí, nebo budou postiženy přímo státy, které obcházení sankcí umožňují, a to ať už úmyslně a vědomě, nebo kvůli trhlinám v právním systému.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před pondělním jednáním připomněl možnost národních sankcí. „Česko je velice konstruktivním hráčem, my samozřejmě navrhujeme maximum a také máme možnost národních postihů,“ upozornil. Na českém sankčním seznamu je zatím jeden člověk, tím je ruský patriarcha Kirill.
USA uvalily sankce na firmu z Karlových Varů. Přispěla k vývoji ruských zbraní
