Jedenáctiletá dcera sériové vražedkyně žije od narození v afghánském vězení

Meena se ve vězení narodila a strávila tam celý svůj dosavadní život. Ještě nikdy nebyla na svobodě, dokonce ani na krátkou návštěvu. Dosud neviděla televizi a nemá tušení, jak svět venku vypadá.

A zdá se, že pár let v nehostinných podmínkách ještě zůstane, pravidla v Afghánistánu totiž umožňují, že si odsouzené matky mohou své děti ve vězení po určitou dobu ponechat. Matka holčičky, Shirin Gulová si odpykává doživotní trest. Meenu může za mřížemi držet až do té doby, než dovrší osmnáct let.

Není to však ojedinělá situace. Ve vězení v Džalálábádu v provincii Nangarhár je Meena jedním z 36 dětí, které zde se svými matkami vyrůstají. Žádné z nich tady ale nestrávilo tolik let, většina z vězeňkyň si totiž odpykává daleko nižší tresty.

V Afghánistánu se jedná o běžnou praxi, zejména v těch případech, kdy trestankyně nemají žádné blízké příbuzné. Zastánci dětských práv tvrdí, že je v zemi řada sirotčinců, které by se o takové děti postaraly. Zároveň však dodávají, že by s tím odsouzené matky musely souhlasit.

„Když jste neprovedli žádný trestný čin, neměli byste být trestáni. A ty děti nic neprovedly. Držení dětí v celách je proti mezinárodnímu i afghánskému právu, ale v této situaci neexistují žádné jiné alternativy,“ řekl ředitel jedné z tamních organizací na ochranu dětí Bashir Ahmad Basharat.

Jedenáctiletá Meena (vlevo v zeleném hidžábu) v afghánské věznici s ostatními dětmi

Podle deníku se ženské cely nacházejí u prostorného nádvoří, kam děti mohou bez omezení vstupovat. K dispozici jim je řada zrezavělých, podomácku vyrobených houpaček, průlezek či skluzavek. Věznice má i jednoho učitele, který děti pravidelně vzdělává. Ty se však místo školní třídy musejí spokojit s jednou z tamních cel.

„Ano, přeju si odsud odejít. Chci však s sebou vzít i svou matku a žít s ní. Bez ní neodejdu,“ svěřila se Meena, která podle deníku při rozhovoru mluvila tiše a působila jako slušně vychovaná.

Oproti tomu její potetovaná matka kouřila jednu cigaretu za druhou a hovořila velmi neomaleně. „Mám spoustu nepřátel, nevěřila bych nikomu, kdo by chtěl Meenu vzít ven,“ řekla Gulová.

V letech 2001 až 2004 se Gulová měla podle soudního rozsudku společně se svým partnerem, synem, strýcem, švagrem a synovcem podílet na vraždách 27 afghánských mužů. A právě ona měla být lídrem celé skupiny. Pracovala jako prostitutka a své klienty si vodila domů. Tam je však skupinka kompliců zavraždila, okradla a následně jejich těla zakopala.

Šestice pachatelů byla nakonec odsouzena k smrti. Muži byli pověšeni, u Gulové se ale prokázalo, že je těhotná, a tak byl její rozsudek odložen. Když porodila, trest smrti jí byl změněn na doživotí.

Afghánské úřady tehdy prohlásily, že otcem dítěte je jeden z vězeňských dozorců a že Gulová otěhotněla záměrně, aby se vyhnula šibenici. Ať už to bylo jakkoliv, těhotenství jí tenkrát zachránilo život.