Článek
„Jak by NATO reagovalo, kdyby Rusko opět napadlo Ukrajinu?” ptal se Stoltenberga australský novinář Jonathan Swan, který za svůj výmluvný styl vedení rozhovorů letos získal cenu Emmy.
„Ukrajina není členem NATO, tudíž není chráněna naším principem kolektivní obrany. Abyste mohl vstoupit do NATO, musíte splňovat naše standardy,” uhýbal z odpovědi Stoltenberg.
Zmiňoval například potřebu, aby zájemci o členství ve své zemi zatočili s korupcí.
NATO vyzvalo Rusy, aby přestali s manévry u hranic s Ukrajinou
„Napadají mě členské státy NATO, jejichž vlády jsou hluboce zkorumpované a nedemokratické,” kontroval Swan, který připomněl, že oficiálním cílem organizace je „prosazovat demokratické hodnoty”.
Ty generální tajemník sám definoval jako „právní stát, svobodu jednotlivce, svobodné volby”.
NATO chief Jens Stoltenberg on how NATO defines democracy: Rule of law and...liberty; free elections.@jonathanvswan: Is Turkey still a democratic govt?
— Axios (@axios) November 14, 2021
Stoltenberg: They have elections...
Swan: Erdoğan is interfering in the judiciary…jailing journalists, rerunning elections. pic.twitter.com/WkojHu63nv
Na přímou otázku, zda je Turecko stále ještě demokratickým státem, Stoltenberg po krátké pauze odpověděl: „Mají tam volby.”
Severoatlantický „troublemaker”
Turecko se v poslední době stalo jakýmsi problémovým dítětem Severoatlantické aliance. Z deklarací o demokratických hodnotách si turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan podle Axiosu hlavu nedělá.
Třenice v NATO: Erdogan je naštvaný na USA kvůli sankcím, Ankara zvažuje odpověď
„Zasahuje do soudnictví, zavírá své politické nepřátele a novináře, nechává opakovat volby,” argumentoval Swan. Na webu pak připomíná, že za roky 2016 a 2017 připadalo Turecku prvenství v žebříčku zemí, které nejvíce zatýkají novináře.
Navzdory silné kritice ze strany spojenců chce navíc Erdoğan nakoupit od Ruska další systém protivzdušné obrany.