Japonsko zvýší výdaje na zbrojení nejvíce od konce druhé světové války

Plán na zbrojení Japonsku zajistí střely s dlouhým doletem, které by mohly dosáhnout až do Číny, a umožní zemi vést dlouhodobý vojenský konflikt. Je součástí rozsáhlé bezpečnostní strategie, jež jako největší výzvu pro Japonsko zmiňuje Čínu následovanou Severní Koreou a Ruskem.

Japonský premiér Fumio Kišida má strategii za odpověď na „různé bezpečnostní hrozby, jimž čelíme“. Kišidův kabinet se po invazi Ruska na Ukrajinu obává, že tím Čína získala precedent pro napadení Tchaj-wanu, uvádí Reuters. Útok na ostrovní stát by Japonsko ohrozil a znemožnil dodávky ropy či polovodičů.

„Určuje to Japonsku nové směřování,“ popsal strategii Jódži Kóda, bývalý velitel japonské námořní flotily. „Pokud to bude správně provedeno, obranné síly budou skutečnou, světově účinnou silou,“ řekl.

Japonsko se v poválečné ústavě pod tlakem Spojených států vzdalo práva vést válku a prostředků k tomu určených. Vláda však hodlá v rámci nového plánu rozděleného do tří částí shromažďovat velké množství munice a náhradních součástek, rozšiřovat přepravní kapacity či vyvinout prostředky ke kybernetickému boji.

Podle dokumentu představujícího bezpečnostní strategii a plán na zbrojení Japonsko potřebuje střely dlouhého doletu, aby dokázalo na případné útoky zareagovat nebo jim předejít. Tokio plánuje utratit pět bilionů jenů (832 miliard Kč), aby mohlo v roce 2026 či později rozmístit řízené střely zahraniční výroby, včetně amerických střel Tomahawk.

Pětiletý plán také mimo jiné zahrnuje nákup útočných a průzkumných dronů, střely na obranu proti balistickým raketám, satelitní komunikační zařízení, helikoptéry, stíhačky Lockheed Martin F-35, ponorky nebo válečné lodě.

„Válka na Ukrajině upozornila na nutnost ustát dlouhé boje, a to je něco, na co Japonsko dosud nebylo připraveno,“ uvedl pro Reuters Tošimiči Nagaiwa, generál japonských vzdušných sil ve výslužbě. „Japonsko se na startu zpozdilo, je to, jako bychom byli dvě stě metrů pozadu v závodu na čtyři sta metrů,“ vysvětlil Nagaiwa důvody pro rozsáhlé zbrojení.

Japonsko se tak zařadí za Spojené státy a Čínu na třetí místo v rámci nákladnosti chystaných zbrojních plánů.

Zatímco Čína novou japonskou bezpečnostní strategii odsoudila, americký velvyslanec v Japonsku Rahm Emanuel ji uvítal a označil za milník v japonské historii. Jižní Korea uvedla, že proti nové japonské bezpečnostní strategii protestuje, protože dokument zmiňuje i japonské územní nároky na skupinu ostrovů, kterou Jihokorejci nazývají Tokdo a Japonci Takešima.

Senát USA v pátek schválil rekordní zbrojní rozpočet za 19,8 bilionu korun. Ještě ho musí podepsat prezident Biden, aby vešel v platnost. Konkrétní položky pak bude Kongres USA postupně schvalovat v příštím roce zvláštními zákony.