Článek
Tokio to oficiálně oznámilo v pondělí na úvod pětidenního 57. výročního zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v jihokorejském pobřežním městě Ulsanu.
"Japonští velrybáři zamýšlejí ročně v antarktických vodách v rámci nového programu odchytit zhruba 850 plejtváků malých pro vědecké účely," řekl Jun Jamašita z japonského ministerstva rybolovu. Dodal, že vědce z jeho země zajímá věk největších savců této planety, počet březích samic a stav kořisti.
Ostrá kritika
Státy, které se stavějí proti lovu kytovců a za dodržování moratoria IWC z roku 1986, označily japonský návrh za nepřijatelný.
"Kde je nějaká vědeckost za celých 18 let takzvaného lovu pro vědecké účely? Žádná není," upozornil Chris Carter, novozélandský ministr pro ochranu přírody v narážce na skutečnost, že japonský výzkum je špatně maskovaný komerční lov, protože většina masa z usmrcených velryb skončí jako tradiční vyhlášená a drahá lahůdka v japonských restauracích. Kritizoval také tvrzení Tokia, že lov velryb by měl být tolerován, protože je hluboce zakořeněn v japonské kultuře.
Jeho australský kolega Ian Campbell označil japonský podnět za "skandální" a uvedl, že jeho země proti němu připraví rezoluci.
"Tím, že sem vnášíte extrémy -politické i citové, ničíte tuto organizaci," vytkl jim japonský zástupce v IWC Džodži Morišita s tím, že maso chycených velryb vláda restauracím prodává, "aby si tak pořídila peníze potřebné k výzkumu".
Zákaz starý téměř 20 let
IWC zavedla v roce 1986 zákaz komerčního lovu velryb. Japonsko a Island, země s letitou tradicí velrybářství, ho obcházejí právě lovem pro údajné potřeby vědy. Světový fond na ochranu přírody (WWF) odhaduje počet velryb usmrcených japonskými velrybářskými flotilami od roku 1986 na více než osm tisíc.
Norsko, které proti zákazu lovu již dříve vzneslo námitky, provozuje od roku 1993 nezastřeně komerční lov velryb. Velrybářské flotily těchto tří zemí podle WWF v minulých letech pozabíjely více než 18 tisíc velryb. V první den zasedání utrpěl Japonskem vedený tábor porážku, když neuspěl jeho návrh diskutovat o ochranných zónách. Pro návrh hlasovalo 27 členských zemí, proti se vyslovilo 30 z celkem 66 členů.
Experti očekávají, že ho do konce rokování znovu předloží některá z afrických či tichomořských zemí, například Mali nebo Kiribati, jimž podle ochránců přírody Tokio platí členství v IWC.
