Článek
Japonský premiér Fumio Kišida výsledky přivítal a slíbil řešit velké problémy země, včetně pandemie covidu-19, důsledků ruské války na Ukrajině či rostoucích životních nákladů. Kišida chce také prosadit změnu pacifistické ústavy, která je z roku 1947 a dosud nikdy nebyla změněna. Pro změnu ústavy je potřeba dvoutřetinová většina, kterou vládní koalice má spolu s dalšími dvěma stranami, jež změnu rovněž podporují.
Došlo k bezpečnostnímu selhání, přiznal policejní šéf po atentátu na japonského expremiéra
Nedělní volby v Japonsku se konaly jen dva dny po atentátu na expremiéra Šinzóa Abeho, který zraněním v pátek podlehl. Abe byl lídrem LDP a premiérem devět let a změnu ústavy se pokoušel prosadit neúspěšně. Mimo jiné se snažil o změnu ústavního článku, který Japonsku de facto zakazuje udržovat armádu. Obecně je ale interpretován tak, že sebeobrana země je dovolena. Abe chtěl, aby existence armády byla v ústavě zakotvena.
Podle některých analytiků Abeho vražda přiměla více voličů dát hlas vládní straně, jiní tvrdí, že výsledky potvrzují předvolební odhady. Volební účast činila 52 procent, což bylo asi o tři procenta více než při předchozích volbách poloviny horní komory.
Atentátník spojoval Abeho se sektou, kvůli níž zbankrotovala jeho matka
V nedělních volbách byl zvolen rovněž rekordní počet (35) žen do horní komory japonského parlamentu, uvedla agentura Kjódó. Dosavadní rekord z let 2016 a 2019 byl 28 žen. Nejvyšší v historii byl také počet kandidujících žen v těchto volbách 181. Podle agentury Kjódó to odráží pozvolnou změnu ve společnosti, v níž jinak v politice i firmách dominují muži.