Hlavní obsah

Jaká to sestava hostů. Na ruském velvyslanectví v Berlíně slavili také Schröder a Krenz

10. 5. 2023, 13:43Berlín

Řada někdejších i současných prominentů se sešla v úterý na ruském velvyslanectví v Berlíně, kde se konala tradiční recepce u příležitosti porážky nacistického Německa ve druhé světové válce, které Moskva slaví jako Den vítězství.

Poslední komunistický šéf NDR Egon Krenz u památníku sovětských vojáků v BerlíněVideo: Reuters

Článek

Kromě šéfů diplomatických misí řady postsovětských států a Číny přišli také bývalý německý kancléř Gerhard Schröder s manželkou, korejskou ekonomkou So-jon Kim, čelní představitelé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) a politici levicové strany Die Linke, která je nástupnickou organizací někdejší východoněmecké komunistické strany (SED).

Egon Krenz (86) přišel v úterý uctít památku sovětských vojáků k památníku v berlínské čtvrti Treptow.

A podle deníku Berliner Zeitung nechyběl ani poslední komunistický šéf NDR a nástupce Ericha Honeckera Egon Krenz, jenž strávil čtyři roky ve vězení za pokyn ke střelbě na uprchlíky u berlínské zdi.

“Aus der deutschen Politik waren Gerhard Schröder mit seiner Frau So-yeon Schröder-Kim, der frühere SED-Generalsekretär Egon Krenz, Klaus Ernst von der Linkspartei sowie die AfD-Politiker Alexander Gauland und Tino Chrupalla erschienen.” - Passt.https://t.co/hVKArMK9Gc
— Ruprecht Polenz 🇪🇺🪝📯 (@polenz_r) May 9, 2023

„Jaká to sestava hostů,“ komentoval událost německý list Bild, který si všiml, že šéf AfD Tino Chrupalla přišel na recepci v kravatě v ruských národních barvách (modrá, červená, bílá) a velvyslanci Sergeji Nečajevovi předal nějaký dárek.

„Servilita na hranici znechucení,“ komentoval Bild, který listu Berliner Zeitung vmetl, že ve svém článku neučinil žádné paralely k nynější ruské agresi proti Ukrajině. Jméno napadené země zmínil Berliner Zeitung jen při konstatování, že velvyslanci západních zemí se recepce na protest proti válce na Ukrajině nezúčastnili.

Sociální demokrat (SPD) Schröder byl spolkovým kancléřem v letech 1998 až 2005. Po ruské invazi na Ukrajině čelil ostré kritice za to, že útok dostatečně neodsoudil a že se zpočátku odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků. Působil mj. ve společnosti Nord Stream 2 nebo v koncernu Rosněfť. Pokusy o vyloučení ze strany ale ustál.

Krenz v říjnu 1989, pár týdnů před pádem berlínské zdi, nahradil Honeckera v čele komunistické strany i celé země. Tato okolnostmi vynucená obměna však komunistický režim v NDR nezachránila.