Jak se volí papež

Způsob volby papežů je znám od 3. století, píše internetová stránka Římskokatolické farnosti v Sezimově Ústí. Do 11. století volil papeže klérus s okolními biskupy a obyvateli Říma.

Roku 1059 stanovil papež Mikuláš II., že volit mohou jen kardinálové. Lateránský koncil r. 1179 stanovil potřebu dvoutřetinové většiny v hlasování.

Lyonský sněm r. 1274 zavedl současné konkláve - tj. shromáždění kardinálů. Ti se sejdou na přísně uzavřeném a odděleném místě, historicky většinou v Sixtinské kapli.

Právo volby papeže mají kardinálové, kterým v den zahájení volby není více než 80 let. Do Říma musejí přijet do 15 dní, konkláve začně maximálně do 20 dní po smrti posledního papeže.

Volbu je možno provést třemi způsoby. Zaprvé tzv. aklamací - všichni se jednomyslně shodnou na jediném kandidátovi; zadruhé delegováním - kardinálové pověří volbou vybraný výbor, který má lichý počet členů, min. 9, max. 15; zatřetí tajným hlasováním.

Zmíněná dva první způsoby jsou mimořádné, využívá se zpravidla třetího. Volitel při něm vloží lístek se jménem voleného do připravené urny. Není-li proces úspěšný, tj. nikdo neobdržel dvě třetiny hlasů, vše se opakuje. Každý den jsou dvě kola, ráno a večer.

Hlasovací lístky se dříve pálily - při neúspěšné volbě s vlhkou slámou a koudelí, což vydávalo hustý černý kouř; při úspěšné se suchou slámou. Bílý kouř stoupající z komína Sixtinské kaple tak následně všem oznamoval zvolení papeže. V roce 1962 nařídil Jan XXIII. lístky archivovat. Od té doby se k tvorbě kouřů využívají chemikálie.

Nově zvolený papež musí souhlasit se zvolením. Poté oznámí, jaké jméno si zvolil. Kardinálové mu slíbí poslušnost a z balkonu je lidu oznámeno jméno nového pontifika. Následuje první požehnání Urbi et Orbi.