Článek
Organizace ve svém hodnocení zohlednila způsob evidence, fyzickou bezpečnost a ochranu transportů. Varuje především před hrozbou, že by se jaderného materiálu mohli zmocnit teroristé.
Odhaduje se, že po celé planetě je na stovkách míst uskladněno 1400 tun vysoce obohaceného uranu a takřka 500 tun plutonia. Zpráva NTI uvádí, že značná část těchto surovin je bídně chráněna před možnými krádežemi a následným prodejem na černém trhu. K výrobě jaderné bomby, kterou by rádi získali teroristé je podle Reuters zapotřebí jen „relativně malé množství” obohaceného uranu či plutonia.
„Výsledek jaderného výbuchu rukou teroristů nebo nevyzpytatelných států by byl katastrofický, strašlivé celosvětové následky by dopadly na ekonomiku, obchod, vojenství, veřejné zdraví, životní prostředí, občanská práva i stabilitu vlád,” varuje zpráva.
Počet zemí s jaderným materiálem klesá
Česká republika, Rakousko, Maďarsko, Švédsko, Ukrajina, Vietnam a Mexiko od roku 2012 odstranily ze svého území všechny či téměř všechny jaderné zásoby umožňující válečné využití. Počet států s nejméně jedním kilogramem surovin, jako je vysoce obohacený uran, v minulých dvou letech klesl z 32 na 25 zemí.
„Je to hodně,” řekl Page Stoutland z NTI. „Zbavit se tohoto materiálu znamená, že je o další zemi méně, kde se někdo může zmocnit zásob pro bojové užití.”