The Guardian: Izraelské tajné služby odposlouchávaly úředníky soudu ICC

Mluvčí ICC na dotaz deníku The Guardian uvedl, že ICC ví o „proaktivním shromažďování zpravodajských informací, které provádělo několik národních agentur, jež byly vůči soudu nepřátelsky naladěné“. Mluvčí izraelského premiéra prohlásil, že tvrzení je plné „nepravdivých a nepodložených obvinění“, která mají „ublížit státu Izrael“. Mluvčí izraelské armády odmítl, že by vojenská rozvědka sledovala úředníky ICC.

ICC podle mluvčího zavedl opatření proti těmto aktivitám, takže žádný z nedávných monitorovacích útoků národních zpravodajských služeb nepronikl ke klíčovým důkazům soudu, které zůstaly v bezpečí.

Novináři britského deníku a dvou izraelských serverů zakládají svá tvrzení stran odposlechů a hackování úředníků ICC na rozhovorech, které vedli s více než dvěma desítkami současných a bývalých úředníků izraelských tajných služeb a izraelské vlády, s úředníky ICC, s diplomaty či s právníky.

Na sledování se podle těchto zdrojů podílela izraelská kontrarozvědka Šin Bet, vojenská zpravodajská služba Aman či elitní armádní zpravodajská jednotka 8200. Takto získané informace pak dostávalo mimo jiné izraelské ministerstvo spravedlnosti či zahraničí.

Sledování pokračovalo podle The Guardian i v posledních měsících, kdy se díky němu izraelský premiér Benjamin Netanjahu dozvěděl o záměru hlavního prokurátora ICC Karima Khana žádat po senátu haagského soudu zatykače na Netanjahua a izraelského ministra obrany Joava Galanta.

Tomu se v předchozích týdnech snažily podle médií zabránit i Spojené státy. Khan žádost o zatykače tento měsíc podal a kromě Netanjahua a Galanta, které viní mimo jiné z používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze či z odpírání humanitární pomoci, žádá zatykače i na tři lídry palestinského hnutí Hamás, včetně Jahjáa Sinvára. Obvinění souvisejí s válkou, kterou Izrael vede v Gaze v odvetě za říjnový teroristický útok Hamásu na Izrael.

Minulý týden při oznámení žádosti o vydání zatykačů Khan řekl, že „musí okamžitě skončit všechny pokusy bránit, zastrašovat nebo nepatřičně ovlivňovat“ úředníky ICC. Neuvedl ale, kdo se podle něj do práce ICC snažil zasahovat ani jak to dělal.

Kauza, o níž v úterý informoval The Guardian, sahá do roku 2015, kdy začal ICC předběžně vyšetřovat možné válečné zločiny Izraelců i Palestinců v Pásmu Gazy a na Izraelem okupovaném Západním břehu. Hlavní prokurátorkou ICC byla tehdy Fatou Bensoudaová, která už v roce 2019 uvedla, že z předběžného vyšetřování podle ní vyplývá, že na Západním břehu a v Pásmu Gazy byly páchány válečné zločiny. Netanjahu na to tehdy reagoval obviněním ICC z antisemitismu. Vyšetřování pak ICC zahájil v roce 2021.

ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Palestinská autonomie se sídlem v Ramalláhu na Západním břehu se k ICC připojila v roce 2015, Izrael ale tento soud neuznává a tvrdí, že jeho pravomoc se na palestinská území nevztahuje. Senát soudců ICC nicméně v únoru 2021 rozhodl, že ICC válečné zločiny spáchané na palestinských územích soudit může. Jurisdikci ICC neuznávají například ani USA, Čína či Rusko.

Podle deníku The Guardian na Bensoudaovou předtím, než zahájila vyšetřování možných válečných zločinů na palestinských územích, činil nátlak na několika tajných schůzkách i tehdejší šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen. Ten byl jedním z nejbližších spolupracovníků premiéra Netanjahua a Bensoudaové údajně i vyhrožoval.

Čtyři zdroje britskému deníku řekly, že Bensoudaová o Kohenových pokusech ovlivnit její rozhodování informovala skupinku vysokých úředníků ICC. Mossad získal i tajné nahrávky hovorů jejího manžela, aby měl materiál pro její diskreditaci. Kohen na žádost britského deníku o komentář nereagoval a Bensoudaová se odmítla vyjádřit.

Podle pěti zdrojů deníku The Guardian izraelská tajná služba odposlouchávala mimo jiné telefonní hovory Bensoudaové a jejích úředníků s Palestinci. Izrael totiž podle britského deníku neumožnil úředníkům ICC vstup do Pásma Gazy ani na Západní břeh, takže informace museli získávat telefonicky.