Článek
O úlovku informoval v pondělí večer v televizi Channel 2 Johann Sigurjonsson, šéf islandského výzkumného institutu. List Morgunbladid upřesnil, že k harpunování došlo už v devět hodin dopoledne místního času.
Islandští vědci chtějí prozkoumat složení potravy plejtváků, údajně proto, že ji ubírají treskám, hlavnímu rybářskému artiklu země. Kosticoví kytovci, k nimž plejtváci patří, se však živí planktonem, zatímco tresky podstatně většími živočichy.
"Zabíjení nic neospravedlní"
"Bude to nejnepříjemnější věc v mém životě," řekla o důvodu své přítomnosti na palubě Gill Sandersová, představitelka Mezinárodní nadace pro zdraví zvířat (IFAW). Jejím úkolem je sledovat, jak dlouho trvá umírání velryby od okamžiku harpunování. "Proto jsem tady; musíme přesně vědět, co se děje," vysvětlila. Je zřejmě jediným nezávislým pozorovatelem u flotily.
"Žádná věda neospravedlní zabíjení velryb," prohlásil výkonný ředitel Greenpeace Gerd Leipold, když tři velrybářské lodi vyzbrojené harpunami vyrazily z Reykjavíku - poprvé po 14 letech. "Je to jen lstivý pokus islandské vlády o obnovení komerčního lovu," dodal Leipold na palubě ochranářské lodi Rainbow Warrior. Právě před 25 lety toto plavidlo Greenpeace - s Leipoldem na palubě - absolvovalo svůj křest na moři při protestech proti islandským velrybářům.
Rainbow Warrior byl před týdnem, kdy Reykjavík oznámil, že jeho lodě vyrážejí na "vědecký" lov, ve Středozemním moři. Posádka okamžitě otočila a pluje do Severního moře, kam již vyrazila další plavidla s ochránci přírody a novináři a střetla se s velrybáři. Očekává se, že radikální aktivisté se v souladu s tradicí spektakulárních riskantních akcí pokusí chránit velryby před harpunováním za každou cenu.
Islandský úmysl odsoudil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher, který dokonce naznačil, že USA mohou proti Islandu použít ekonomické sankce.
Lovci proti ochráncům
Island se pondělním úlovkem připojil k Japonsku a Dánsku, které si v Mezinárodní velrybářské komisi (IWC) vyhradili "právo" na odlov téměř tisíce velryb pro tzv. vědecké účely, i když organizace již v roce 1986 vyhlásila na lov kytovců moratorium. Přede dvěma měsíci IWC na nátlak ochranářů přijala Berlínské memorandum, které činnost organizace rozšiřuje o ochranu velryb a delfínů - ročně jich totiž v sítích zahyne, ať "pro vědu" nebo omylem - na 300 tisíc. "To je hřebíček do rakve IWC," řekl tehdy ke vzniku ochranářské sekce IWC japonský delegát.
Reykjavík v lovu pokračoval ještě tři roky po zákazu a před jedenácti lety z IWC vystoupil. Vrátil se tam loni s tím, že má k moratoriu výhrady, a později přiznal, že uvažuje o plném obnovení komerčního lovu v roce 2006. Dvě třetiny Islanďanů považují velrybářství za část národní tradice a souhlasí s ním.
Plejtvák šedý či malý (Balaenoptera acutorostrata, anglicky mink whale) patří k ohroženým kytovcům, i když je na tom lépe než ostatní druhy. Podle údajů IWC je těchto velryb ve světových oceánech 64 tisíc až 1,37 miliónu kusů, zatímco počty ostatních druhů se pohybují v desetitisících, podle ochranářů však jen v tisícovkách. Výzkum variability DNA současných populací však nasvědčuje tomu, že před počátkem velrybářské éry jich bylo desetkrát víc. Velrybáři však považují dnešní počty plejtváků za důkaz jejich přemnožení.