Článek
„IS chce rukojmí využít při vyjednávání se syrskou vládou a jejím spojencem Ruskem,“ tvrdí HRW. To lze podle mezinárodního práva kvalifikovat jako válečný zločin. Rukojmí jsou drúzové, kteří jsou šíitskou sektou podobně jako alávité, k nimž patří syrský prezident Bašár Asad.
Dohoda o Idlíbu?
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se mezitím podle listu Daily Sabah se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşoğluem dohodl na řešení situace v syrském Idlíbu. To by měla zajistit hlavně amnestie, již Damašek nabízí rebelům, kteří složí zbraně. S udržováním klidu v provincii, kde je 3,5 miliónu lidí, by pak měly pomoci „pozorovací posty“ turecké armády.
Rusové také podle médií nabídli Američanům, že se Íránci stáhnou na nejméně 85 kilometrů od izraelské hranice. Za to požadovali odvolání části ropných sankcí proti Teheránu. To ale USA odmítly.
Moskva se obává chemické provokace
Moskva mezitím vyjádřila obavy, že se chystá „provokace s chemickými zbraněmi, která se má stát záminkou k útoku USA, Británie a Francie na státní objekty v Sýrii“. Podle Igora Konašenkova, mluvčího ruského ministerstva obrany, má hlavní roli hrát britská tajná služba.
Situaci zjevně rozjitřila středeční prohlášení představitelů USA, Velké Británie a Francie o jejich záměru „odpovědět velmi rozhodně na použití chemických zbraní“ syrskou vládou. Ta se ale týkala výročí chemického útoku v syrské Ghútě.