Hlavní obsah

Iránský prezident údajně zadržoval v roce 1979 americké rukojmí

WASHINGTON/TEHERÁN

Pět Američanů, kteří byli v roce 1979 drženi iránskými studenty na obsazeném velvyslanectví v Teheránu, tvrdí, že jedním z jejich věznitelů byl nově zvolený íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád. Další zadržovaní si tím však nejsou jisti. Studenti ze skupiny, která obsadila americkou ambasádu, to popírají, stejně jako blízký Ahmadínedžádův spolupracovník.

Článek

Pět bývalých rukojmí se při sledování záběrů nově zvoleného íránského prezidenta shodlo, že je jedním z vůdců skupiny studentu, která je zadržovala.

"Je to ten chlapík. O tom nemůže být pochyb," řekl agentuře AP bývalý rukojmí Chuck Scott, plukovník ve výslužbě, který dnes žije v Jonesboro ve státě Georgia. "I kdybyste z něj udělali blondýna a oholili mu kníry, oblékli ho do páskovských šatů, stejně bych ho na první pohled poznal."

Ahmadínedžád byl u výslechů

I další jeho druzi ze zajetí, David Roeder, William J. Daugherty, Don A. Sharer a Kevin Hermening agentuře AP potvrdili, že bez jakýchkoliv pochyb poznávají v novém íránském prezidentovi jednoho ze svých věznitelů.

Podle Roedera byl Ahmadínedžád jakýmsi poradcem dohlížejícím na techniky výslechů. Je si prý absolutně jist, že nový íránský prezident byl přítomen jednomu z jeho výslechů, při němž mu věznitelé vyhrožovali, že unesou v USA jeho syna a začnou posílat části chlapcova těla, například odseknuté prsty, jeho manželce.

"Není možné zapomenout na chlapíka jako on," řekl Daugherty. "Ta samozřejmost, s níž jednal, fakt, že vydával rozkazy, že byl starší, s velkou jistotou lze předpokládat, že byl jedním z vůdců skupiny."

"Byl mimořádně krutý. Je to zastánce tvrdé linie, což vám jasně napoví, kterým směrem se bude jejich (íránská) vláda ubírat v příštích letech," prohlásil Sharer.

Studenti drželi rukojmí 444 dny

V listopadu 1979 obsadila americké velvyslanectví v Teheránu skupina íránských radikálních studentů. Jako rukojmí vzala asi 60 diplomatů a 40 zaměstnanců mise, z toho 52 Američanů. Za jejich propuštění žádala od USA vydání šáha Rezy Pahlavího, léčícího se v USA, navrácení jeho majetku a závazek nevměšování se do íránských záležitostí.

Rukojmí byli zadržování 444 dnů, propuštěni byli až v lednu 1981. Spojené státy přerušily po obsazení ambasády vztahy s Íránem a usilovaly o jeho izolaci.

Íránci účast prezidenta popírají

Konzervativní primátor Teheránu Ahmadínedžád, který v pátek porazil ve druhém kole prezidentských voleb umírněného Alího Akbara Hášemího Rafsandžáního, v soukromých rozhovorech jakoukoliv svou roli v zadržování rukojmích z roku 1979 popírá.

"Nepodílel jsem se na tom. Věřil jsem, že kdybychom to udělali, svět nás spolkne," citoval Ahmadínedžádovu údajnou odpověď na danou otázku blízký prezidentův spolupracovník Meisán Rúhání.

Ahmadínedžádovu účast na obsazení americké ambasády popřel i někdejší vůdce studentské skupiny Abbás Abdí. "Rozhodně k nám nepatřil. Nehrál žádnou roli při zajetí rukojmích," řekl Abdí, který se později stal předním obhájcem reforem v Íránu a ostrým oponentem Ahmadínedžáda.

"Nikdo toho jména nebyl mezi studenty, kteří se podíleli na obsazení velvyslanectví," prohlásil také další ze skupiny Bidžán Abídí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám