Íránský nejvyšší vůdce je už půl roku neviditelný

„Potřebujeme slyšet hlas našeho vůdce nebo vidět jakékoliv známky toho, že je tam, u kormidla, a vede naši zemi. To by nám dodalo sebevědomí,“ řekl podle agentury Reuters pod podmínkou anonymity člen íránské dobrovolnické milice Basídž v Kómu, srdci islámské republiky. Doplnil, že se domnívá, že Modžtaba Chameneí stále činí klíčová rozhodnutí. „Ale skutečnost, že nebyly zveřejněny žádné jeho fotografie, porušuje morálku a není v zájmu Íránu.“

Mezi Íránci, kteří se stavějí proti vládnoucí hierarchii nebo chtějí rozsáhlé reformy, jsou otázky přímočařejší. „Jak víme, že Modžtaba nebyl zabit?“ zeptal se teheránský podnikatel, který se zasazuje o reformy a rovněž hovořil pod podmínkou anonymity.

Íránské vedení tvrdí, že Chameneí stále drží moc ve svých rukou a z bezpečnostních důvodů vládne ze stínu, zatímco se zotavuje z vážných zranění, která změnila jeho vzhled, a deleguje široké každodenní pravomoci na skupinu vysokých představitelů. Prezident Masúd Pezeškján 10. srpna prohlásil, že měl s nejvyšším vůdcem sedmihodinovou schůzku.

Ale protože od Modžtabova jmenování, týden po začátku války, nebyla zveřejněna ani jedna fotografie, video ani zvuková zpráva, Íránci jsou stále podezřívavější vůči jeho pozici v islámské republice, kde má být hlas nejvyššího vůdce absolutní. Pochybnosti rostou i mezi největšími stoupenci teokratického režimu.

„Otázkou už není, zda je Modžtaba naživu, ale zda má Írán stále fungujícího nejvyššího vůdce,“ řekl podle Reuters Alex Vatanka z Blízkovýchodního institutu ve Washingtonu. Chameneího vzkazy íránskému lidu přišly pouze v několika písemných prohlášeních, která nahlas četli moderátoři zpráv, a minulý měsíc dokonce zmeškal pohřeb svého otce.

Írán přežil šest měsíců války proti svým nejmocnějším nepřátelům a vyšel z ní těžce otřesen, ale stále na nohou. Jeho politický systém přežil. Armáda v čele s íránskými revolučními gardami má stále schopnost blokovat globální dodávky energie přes Hormuzský průliv a útočit na americké spojence v Perském zálivu.

Íránský establishment pod taktovkou nejvyššího vedení revolučních gard ukázal, že se dokáže vyrovnat s nečekanou ztrátou nejvyššího vůdce a vysokých vojenských velitelů, aniž by se zhroutil. Íránská ekonomika se však potácí pod tíhou nákladů konfliktu a blokády vývozu ropy, jež způsobila pokles rijálu. To zvyšuje riziko obnovení masových protestů, které úřady v lednu potlačily a při nichž zemřely tisíce protestujících.

Dlouhodobě mocné revoluční gardy od začátku války dále posílily svůj vliv a nadále hrají ústřední roli ve vládním systému, který se točí kolem Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Moc se tak soustředila v rukou šéfa revolučních gard Ahmada Vahídího a předsedy parlamentu Mohammeda Baghera Ghalíbafa, jimž podle všeho „přizvukuje“ prezident Pezeškján.

„Skutečná dohoda s Washingtonem však vyžaduje Modžtabův jednoznačný souhlas, stejně jako jakékoli rozhodnutí pokračovat v dlouhém a nákladném konfliktu se Spojenými státy,“ připomněl Vatanka. „Jeho dlouhodobá nepřítomnost vytvořila nebezpečnou situaci, v níž každý, kdo usiluje o moc, může tvrdit, že ví, co nejvyšší vůdce skutečně chce,“ dodal.