Článek
Důvody jeho odstoupení z čela íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti mluvčí neupřesnil. Podle agentury AP pouze poznamenal, že Larídžání se chce věnovat "jiným politickým aktivitám".
"Larídžání podával rezignaci opakovaně, prezident ji nakonec přijal," sdělil novinářům vládní mluvčí. Jeho nástupcem bude podle něj dosavadní námětek ministra zahraničí pro evropské a americké záležitosti Saíd Džalílí.
Výměna předsedy rady nebude znamenat změnu dosavadní íránské politiky v jaderné oblasti, řekl dále vládní mluvčí.
Džalílí se podle jeho vyjádření zúčastní i dohodnuté schůzky s vysokým představitelem EU pro zahraniční politiku Javierem Solanou, která je plánována na úterý v Římě.
Rozpory s prezidentem
Podle znalců íránské problematiky by za Larídžáního odchodem mohly stát jeho rozpory s prezidentem.
Oba politici se údajně rozcházejí v názoru na strategii vyjednávání o jaderném programu Teheránu se Západem, který Írán obviňuje, že jeho aktivity směřují k získání atomové zbraně. To Teherán ale popírá.
Podle analytiků oslovených agenturou AP si Ahmadínežád uvolnil odchodem Larídžáního ruce, aby mohl diktovat své názory méně zkušenému Džalílímu. Ten je považován za politika názorově blízkého hlavě íránského státu. Džalílího jmenování do vedení Nejvyšší rady národní bezpečnosti tak znamená posílení vlivu radikálů v íránské politické elitě na úkor pragmatiků, k nimž patřil Larídžání, domnívají se odborníci.
Agentura v této souvislosti poznamenala, že v íránských politických kruzích vzbudila již minulý týden podiv Larídžáního neúčast na setkání duchovního vůdce islámské republiky ajatolláha Alího Chameneího s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.