Článek
"Domníváme se, že příští pondělí či úterý zahájí RB OSN velmi aktivní diskusi" o íránské jaderné otázce, řekl náměstek ministra zahraničí USA Nicholas Burns.
Proti sankcím vůči Teheránu se nicméně už ve středu vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož země má v Radě bezpečnosti právo veta. Podle něj Moskva se sankcemi nesouhlasí, protože zřídkakdy dosáhnou požadovaného cíle.
Pro pokračování diplomatického řešení problému Íránu i na půdě RB OSN se ve středu vyslovilo také Německo, které společně s Francií a Británií vedlo v minulosti s Teheránem intenzivní rozhovory.
Ahmadínežád: Svět nám bude muset ustoupit
Íránský vyjednávač Džavád Vaídí na vídeňském jednání nicméně prohlásil, že Írán bude pokračovat v jaderném výzkumu nezávisle na tom, jaká opatření proti Teheránu Rada bezpečnosti podnikne. Řekl, že "USA možná mají tu moc zraňovat a působit bolest, ale že jsou zranění a bolesti rovněž vystaveny".
Prezident Íránu Mahmúd Ahmadínežád ve středu tvrdil, že to bude mezinárodní společenství, kdo bude muset ustoupit nárokům Íránu na vlastní jaderný program a obohacování uranu. Zdůraznil, že "ti, kdo chtějí porušovat práva Íránu" na jaderný program, "toho budou brzy litovat". "Írán neustoupí politickým tlakům a vydírání," řekl v projevu snímaném státní televizí. Zároveň upozornil, že Írán "bude dál pokračovat v cestě, kterou si vybral".
Írán odmítl spolupracovat
V zprávě, kterou o íránském postoji vypracoval předseda MAAE Baradej se uvádí, že Írán v podstatě přehlíží únorovou výzvu MAAE, aby plně spolupracoval a umožnil kontrolu svých zařízení. Agentura fakticky nemá přehled o rozsahu a úrovni pokroku íránského jaderného výzkumu a činnosti. Íránští diplomaté označili dokument za "zpolitizovaný".
EU také podotkla, že rozhodnutí Íránu omezit inspekce poté, co rada guvernérů MAAE před měsícem poprvé rozhodla předat záležitost Radě bezpečnosti OSN, pouze zvýšilo pochybnosti o íránských cílech.
Krize kolem íránského jaderného programu
- 16. června 2003 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) obvinila Teherán, že neplní závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). V září odhalily inspekce MAAE, že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran.
- 21. října 2003 - Írán se zavázal dočasně přestat obohacovat uran a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k NPT.
- 24. února 2004 - Inspektoři MAAE našli v Íránu nové důkazy jaderných aktivit, o kterých Teherán dosud neinformoval.
- 22. listopadu 2004 - Írán dočasně zmrazil veškeré operace související s obohacováním uranu. Odvrátil tak projednání svého jaderného programu v Radě bezpečnosti OSN.
- 15. května 2005 - Íránský parlament přijal zákon zavazující vládu k výrobě jaderného paliva, a tím i obohacování uranu.
- srpen 2005 - Irán obnovil činnost v provozu na zpracování uranu u Isfahánu. Jako nepřijatelný odmítl návrh EU na řešení problému kolem svého jaderného programu.
- 10. prosince 2005 - Írán se zavázal po dobu rozhovorů o svém jaderném programu nepokračovat v obohacování uranu.
- 10. ledna 2006 - Írán obnovil výzkum jaderného paliva, údajně pro mírové účely, ale podle EU tím porušil dohody.
- 8. března 2006 - MAAE po projednání poslední zprávy svého šéfa Muhammada Baradeje definitivně rozhodla, že problém íránského jaderného programu předloží Radě bezpečnosti OSN.
USA a EU podezírají Írán, že v rámci svého jaderného programu usiluje o vývin jaderné zbraně. Podle agentury AFP USA odhadují, že Írán má dostatek uranového plynu na výrobu alespoň deseti jaderných bomb. Washington proto prý požaduje nové inspekce v íránských jaderných zařízeních. Teherán tvrdí, že mu jde jen o civilní využití jaderné energie.