Článek
Realitu aktuální situace v Íránu shrnul v neděli na Twitteru historik Arash Azizi z Univerzity v New Yorku, který se dění v Íránu dlouhodobě věnuje.
Na sobotním náboženském setkání ve městě Kom se při tiskové konferenci někdo zeptal generálního prokurátora Mohammada Džafara Montazerího, proč už v ulicích nejsou vidět členové takzvané Hlídky pro dodržování pravidel (angl. Guidance Patrol). Tento subjekt, kterému se občas říká mravnostní policie, byl založen v roce 2005 s cílem dohlížet na dodržování přísných pravidel oblékání.
Did Iran say it will shut the Guidance Patrol (Hijab police)?
— Arash Azizi آرش عزیزی (@arash_tehran) December 4, 2022
No. Here is what happened:
In a press conference, someone asked top prosecutor, Jafar Montazeri, why was the Guidance Patrol not around anymore.
+
Letos 16. září zadrželi příslušníci této hlídky 22letou Mahsu Amíniovou za údajně nevhodné nošení hidžábu. Dívka zemřela ve vazbě - oficiálně na selhání srdce, modřiny na nohou a obličeji však naznačovaly, že nepřežila brutální výslech.
Blinken: Írán dělá chybu, ignoruje skutečnou příčinu nepokojů
Generální prokurátor v sobotu uvedl, že tato hlídka nespadá do pravomocí justice, nýbrž policie. „Oni ji spustili a sami ji zavřeli,“ řekl doslova s dodatkem, že justice bude i nadále sledovat „chování ve společnosti“.
Stále mají spoustu represivních nástrojů
Podle Aziziho je pochopitelné, proč světová média interpretovala jeho slova jako oznámení konce činnosti hlídky, upozornil ale, že ve skutečnosti se tak nestalo. „Íránské režimní sdělovací prostředky rovněž rychle přispěchaly s objasněním této záležitosti a popřely, že by byla hlídka zrušena,“ napsal.
Podle jeho výkladu íránských zákonů navíc tato kontroverzní hlídka vůbec není útvarem policie, tudíž ji ani nelze zrušit. Jedná se spíše o jakýsi program, který policie může přestat provozovat, nejsou to tedy žádné zvláštní oddíly, jejichž příslušníci by byli propuštěni.
„Policie i justice mohou stále používat mnoho jiných způsobů, jak stíhat osoby, které nenosí hidžáb,“ vysvětluje.
Džalál Rašíd Kúčí, konzervativní poslanec a člen parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti, k tomu řekl: „Slyšel jsem, že v novém plánu, který připravuje Nejvyšší rada kulturní revoluce, nebude pro hlídku místo.“
Nejvyšší rada kulturní revoluce je konzervativním orgánem se sídlem v Komu, který byl založen v době ajatolláha Chomejního. Jeho rozhodnutí může zrušit pouze íránský nejvyšší vůdce. Předsedou Rady je z moci úřední íránský prezident.