Článek
"(Poslední) oddíl sestávající z osmi obrněných vozidel a 44 vojáků dorazil do Kuvajtu," upřesnil Kyjev s tím, že tak byl naplněn slib ukrajinské vlády stáhnout svůj kontingent z Iráku do konce roku 2005.
Pokud jde o Bulharsko, od začátku působení mezinárodních sil v roce 2003 mělo v Iráku 462 vojáků. Letos v květnu byl stav kontingentu snížen na 370 vojáků. V říjnu parlament rozhodl, že po iráckých volbách 15. prosince bude do konce roku celý kontingent stažen.
Polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz mezitím včera informoval, že vláda požádala prezidenta, aby ponechal polské vojáky v Iráku další rok. Nová hlava státu Lech Kaczyňski má na rozhodnutí čas do konce měsíce.
Podle náměstka polského ministra obrany Stanislawa Kozieje ale sníží Varšava v březnu počet svých vojáků v Iráku z téměř 1500 na 900. Pozornost polských jednotek se zaměří hlavně na výcvik iráckých sil. Na jihu Iráku v oblasti Basry působí i stovka českých vojáků. Praha je připravena ponechat je v zemi nejméně do konce roku 2006. Jejich hlavním úkolem je výcvik iráckých bezpečnostních sil.
USA prý nabídly post za svědectví proti Saddámovi
Američané údajně nabídli nevlastnímu bratrovi bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna a bývalému šéfovi tajných služeb Barzánu Tikrítímu politický post výměnou za svědectví proti Saddámovi. V jordánském listu listu al-Arab aljaum to alespoň tvrdil šéf obhajoby vůdců svržené baasistické diktatury Chalíl Dulajmí.
"Američané mi za svědectví proti prezidentovi (Saddámovi) nabídli politický post," prohlásil podle Dulajmího Tikrítí ve čtvrtek při procesu ve věci represí vůči obyvatelům Dudžajlu v roce 1982. "Odmítl jsem to a řekl, že proti prezidentovi svědčit nemohu. Barzán Ibráhím Tikrítí nikdy nezradí Saddáma Husajna nejen proto, že je to můj bratr, ale také proto, že je to prezident," dodal prý jeden z osmi obžalovaných prominentů v neveřejné části slyšení.
Za neochotu svědčit prý Američané Barzána později "mučili". Samotný Saddám tvrdil, že byl mučen americkými dozorci, jak ve čtvrtek, tak ve středu. Většina médií se ale shodla, že podobné výroky nesouvisejí s obhajobou před zločiny, z nichž se exprezident zpovídá před tribunálem, ale jde o politické proklamace určené okolnímu světu.
"Proces přenáší řada velkých arabských televizí a je zjevné, že Saddám hovoří právě k nim," upozornil z Bagdádu zpravodaj BBC. "Další z obžalovaných, Bárzán Tikrítí, si zase stěžoval, že televize nevysílají od soudu všechno, takže tato motivace je zjevná." Saddám tvrdil, že o protrpěném týrání svědčí stopy na "celém jeho těle", některá zranění se mu prý hojila osm měsíců. Přes opakované výzvy je ale u soudu neukázal, ačkoli žalobce mu slíbil, že americké stráže by byly okamžitě stíhány a prominentní vězni přeřazeni jinam.
Minulý týden zněla před tribunálem svědectví o mučení a zabíjení desítek lidí Saddámovým aparátem po pokusu o atentát na prezidenta v Dudžajlu v červenci 1982.
Podle pozorovatelů se Saddám snaží slovy o svém vlastním "utrpení" tyto výpovědi relativizovat.
Nalezen další hrob s oběťmi baasistů
Irácká police včera ohlásila nález ostatků nejméně 31 lidí v masovém hrobu v jihoiráckém městě Karbalá. Mezi mrtvými jsou i ženy a děti. Soudí se, že jde o část z desítek tisíc šíitských civilistů pozabíjených Saddámovou vládou po nezdařeném povstání v 90. letech. [celá zpráva]
Podobných hrobů již bylo v celé zemi odhaleno přes 200. Šéf koalice iráckých konzervativních šíitů Abdal Azíz Hakím a regionální kurdský vůdce Masúd Barzání se včera večer dohodli, že budou podporovat začlenění sunnitských a světských šíitských stran do irácké vlády národní jednoty.
Konzervativní šíité zvítězili před Kurdy v prosincových iráckých parlamentních volbách, které sunnité a sekulární šíité označili za zfalšované.