Článek
Talabáního údajně vyšetřující soudce informoval, že se mu "podařilo dostat ze Saddámových úst přiznání" týkající se zločinů. Na otázku, ke kterým zločinům se přiznal, prezident odpověděl: "Přiznal se k (protikurdské operaci) Anfal a k popravám." Ex-diktátor údajně sám vydal k zabíjení příkazy.
V úterním večerním rozhovoru pro iráckou televizi Al-Irakija Talabání navíc doplnil, že Husajn je odpovědný za mnohem více zvěrstev než jen v Dudžalilu. To však popírá obhajoba dříve nejmocnějšího muže země. Prezident se podle něj snaží předjímat rozhodnutí soudu.
"Nedělejme soudní proces v televizi. Nechme vynesení rozsudku o této věci na soudu, ne na médiích," upozornil Alání. Spolu s kolegy se snaží oddálit datum říjnového procesu. Podle něj neměla obhajoba dostatek času na přípravu.
Budou další procesy
Husajn společně s několika svými poradci stane před soudem 19. října s obviněním z masakru 143 šíitských vesničanů v Dudžailu v roce 1982. V případě prokázání viny čelí trestu smrti. [celá zpráva]
Je vyšetřován i v souvislosti s dalšími zvěrstvy, jako je užití chemických zbraní v roce 1988 při bombardování kurdského městečka Halabdža, kde zahynulo 5000 lidí, či násilné potlačení šíitské rebelie na jihu země v roce 1991.
V letech 1986 až 1989 Husajn vedl proti Kurdům kampaň Anfal. Za oběť jí údajně padlo 100 tisíc lidí a zničeno bylo mnoho kurdských vesnic. V jednotlivých kauzách proběhnou další soudní procesy. Jejich data ještě nebyla stanovena.
Talabání trest smrti nepodepíše
"Saddám by zasluhoval trest smrti dvacetkrát denně, protože se mne snažil dvacetkrát zabít," řekl Talabání. "Máme sto důvodů odsoudit Saddáma k trestu smrti," pokračoval.
Přehled hlavních obvinění proti Saddámu Husajnovi
1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
2) Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
5) Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let.
6) Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
7) Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
8) Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny).
9) Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna.
10) Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu.
11) Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
12) Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
13) Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
14) Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.
Připomněl přitom dobu, kdy sám jako vůdce kurdských povstalců bojoval proti bagdádským úřadům. Zároveň však zopakoval, že on sám rozsudek smrti pro Husajna nepodepíše. Proti tomuto trestu je totiž značná část Iráčanů.