Článek
Odborníci pracující pro agenturu shromažďovali údaje zejména ve velkých městech, vycházeli ze záznamů 124 nemocnic od Mosulu po Basru. Došli k číslu 3240 mrtvých. Jen v Bagdádu přitom navštívili všech 24 nemocnic a zaznamenali 1896 úmrtí. V Basře se třemi hlavními zdravotními zařízeními to bylo 413 lidí. Další oznámení o mrtvých budou ale zcela jistě přicházet z iráckého venkova.
Nemocniční dokumentace je neúplná
AP sledovala zprávy o úmrtí od 20. března, kdy konflikt oficiálně začal, do 20. dubna, kdy spojenecké síly oznámily konec velkých bojů. Lidé sbírající záznamy o úmrtí prošli osobně všechnu zdravotní dokumentaci, údaje o úmrtí posléze ověřovali u příbuzných.
Problém v sestavování "konečného účtu" války mezi civilisty jim způsobovala neúplná dokumentace poškozená zejména během poválečného rabování. AP navíc zdůrazňuje, že řada Iráčanů zemřela přímo na ulici či doma a o jejich smrti nikdy nikdo nesepsal žádné zprávy. Podle muslimského zvyku byli navíc urychleně pohřbeni.
Armádní údaje nebyly oznámeny
Spojenecké armády údaje o mrtvých civilistech nevydaly, neboť se prý nyní "zaměřily na důležité vojenské otázky". Během první války v Perském zálivu zahynulo podle tehdejší irácké vlády nejméně 2278 civilistů.
Přehledné informace k Iráku:
Karetní seznam hledaných čelních představitelů svrženého iráckého režimu
Speciální příloha - interaktivní mapa, jednotky, animace - válka hodinu po hodině
SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA - Ohrožený region
