Článek
"Syřané mu umožnili, aby tu zůstal," řekl nejmenovaný diplomat. "Za jeho přechod do země po neznačené pastevecké cestě byla zaplacena velká suma," podotkl.
Ad-Dúrí provázel Saddáma Husajna od počátku socialistické diktatury strany Baas a byl dvojkou v RRV, která řídila veškeré dění v zemi. Figuruje proto jako číslo šest na americkém seznamu 55 hledaných osob. Měl patrně velké slovo v potírání opozičních hnutí a dalších represích. Podle opozičních zdrojů osobně dohlížel na hromadné mimosoudní popravy - jednou mělo být v jeho přítomnosti zastřeleno 170 předpokládaných odpůrců zřízení.
Rakušané nechali ad-Dúrího odjet
Velké pozdvižení v krizích ochránců lidských práv před několika lety vzbudilo, že ad-Dúrí byl na léčebném pobytu v Rakousku a vídeňské úřady jej tehdy opět nechaly odjet, aniž by zkoumaly jeho podíl na zločinech v Iráku. Ad-Dúrí je jedním ze stovek prominentů, jimž Sýrie podle zpráv v západním i regionálním tisku umožnila najít v zemi útočiště. Krátce před válkou tam údajně zakotvila například Saddámova manželka a další ženy z jeho rodiny.
Po kritice ze strany Washingtonu Sýrie od této praxe evidentně začala upouštět a některé Iráčany začala vyhošťovat. Koncem dubna tak Američané v Iráku u syrské hranice dopadli Farúka Hidžázího, bývalého šéfa irácké rozvědky, jemuž je připisována organizace zmařeného pokusu zavraždit v roce 1993 v Kuvajtu amerického exprezidenta Bushe. Krátce před tím se v médiích objevila zpráva, že Hidžází se přesunul do Sýrie z Tunisu, kde byl do té doby velvyslancem.
Vydává Francie pasy prchajícím Iráčanům?
Podle The Daily Telegraph Sýrie původě poskytovala iráckým prominentům měsíční vízum. Poté, co Sýrie pozměnila politiku, se ale řada z nich pokouší sama zemi opustit. Činitelé amerických tajných služeb minulý týden obvinili Paříž, že jim v tom pomáhá, a to vydáváním francouzských pasů k cestě do Evropy. Francouzská vláda to popřela.
Syrský zaměstnanec francouzské ambasády v Damašku citovaný v The Daily Telegraph to ale potvrdil konkrétními údaji. V polovině dubna prý dostalo pas osm bývalých pracovníků iráckého ministerstva financí a ministerstva ropného průmyslu i jejich rodiny. Z jeho slov vyplynulo, že francouzský pas měl dostat i bývalý šéf irácké rozvědky Táhir Džalál Habúš, avšak posléze přišlo z Paříže nařízení, že tento doklad má být opět zrušen.
Vídeňský list Der Standard naznačil, že jednoho z bývalých iráckých exponentů může skrývat i další země, která odmítala svržení Saddámova režimu - Rakousko. Právě tam se údajně pod patronátem pravicového politika Jörga Haidera zdržuje poslední irácký ministr zahraničí Nádží Sabrí, který měl ze své země uprchnout s 15 milióny dolarů.
Podle úředních zdrojů deníku v Bagdádu Sabrí odjel 7. dubna se zmíněným obnosem limuzínou mercedes k syrské hranici a od té doby po něm není stopa. Haider a Sabrí se loni setkali v Rakousku a navzájem se veřejně označovali za "dobré přátele". Heider podle agentury DPA po pádu Saddámovy diktatury řekl, že ví, kde se Sabrí zdržuje, že "není nutné se o něj obávat" a že je o něj "dobře postaráno". Krátce před tím mu nabídl útočiště pro případ, že bude muset z Iráku uprchnout.