Ruské výhrůžky nezabraly. I Švédsko podá přihlášku do NATO

Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství Švédska v NATO.

Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci. To potvrdilo v neděli i vedení strany.

„Strana bude usilovat o to, aby Švédsko požádalo o členství v NATO,“ uvedli sociální demokraté v prohlášení.

Anderssonová na tiskové konferenci uvedla, že „pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO“. „Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci,“ dodala.

Tento krok už v týdnu avizovala také švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Bezpečnostní zpráva švédského parlamentu došla k tomu, že členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě.

„Náš názor je, že bychom v reakci na případnou žádost o vstup do NATO neutrpěli konvenční vojenský útok,“ uvedla Lindeová. Připojení se k Severoatlantické alianci by mělo „odstrašující účinek v severní Evropě“, uvádí se v závěru zprávy.

O členství v NATO požádá i sousední Finsko, potvrdili v neděli finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Žádostí se začne v pondělí zabývat finský parlament, schválení je ale považováno za formalitu, uvedla agentura AP. Pravděpodobně ještě příští týden by tak mohla být finská žádost předána bruselské centrále aliance.

Švédové už dříve uvedli, že pro ně bude postoj Finska důležitý. V neděli předsedkyně švédské vlády doplnila, pokud by Švédsko zůstalo jedinou zemí v oblasti Baltu, která nebude členem NATO, nacházelo by se ve velmi zranitelné pozici. Zdůraznila nicméně, že členství v Alianci rozhodně nijak nesníží roli Stockholmu při prosazování jaderného odzbrojení.

Rusové se snaží obě země od vstupu do Aliance odradit. Už v únoru ruské ministerstvo zahraničí ústy své mluvčí varovalo, že „přistoupení Finska a Švédska by mělo vážné vojenské i politické důsledky, které by nás donutily udělat odpovídající kroky“.

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu označil finské rozhodnutí za chybu.

NATO by se v případě přijetí Finska i Švédska rozrostlo na 32 členských států.

Ze členů Aliance výhrady vůči vstupu obou dosud neutrálních severských zemí vyjádřilo Turecko s poukazem na jejich údajnou podporu Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně po nedělním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v Berlíně uvedl, že Turecko nehodlá rozšíření blokovat.

Anderssonová v neděli připustila, že během ratifikačního procesu se může stát „spousta věcí“ a je potřeba, aby na to Švédsko bylo připravené.