Článek
Podobně jako včera český ministr vnitra František Bublan i slovenská, ruská, maďarská a bulharská vláda popřely, že by takováto vězení byla zřízena na jejich území. CIA ani Bílý dům existenci těchto vězení, označovaných za "černá místa", nepotvrdily. Washington Post uvedl, že takovéto věznice byly v Thajsku a na Guantánamu, ale právě tyto dvě byly už zrušeny. [celá zpráva]
List The Washington Post neuvedl z bezpečnostních důvodů ve kterých evropských zemích se tyto věznice, v nichž jsou drženo třicet nejvyšších představitelů al-Kajdá. Právník Human Rights Watch Tom Malinovski uvedl: "Máme vysoký stupeň přesvědčení, že tato místa se nacházejí v Polsku a Rumunsku."
Polskému listu Gazeta Wyborcza řekla specialistka listu The Washinton Post Dani Priestová, že se skutečně spekulovalo o Polsku a Rumunsku. V Polsku, v Rumunsku, ale také v Bulharsku v září 2003 přistál Boeing 737 registrační značky N313P, jenž letěl z Afghánistánu. V Polsku přistál na bývalém vojenském letišti Szymany v oblasti Mazurských jezer.
Mluvčí polského ministerstva obrany Leszek Laszczak však existenci vězení popřel: "Žádní lidé podezřelí z teroristických činů nejsou drženi na vojenských základnách Polské republiky jako výsledek dohody s americkou vládou nebo jinou americkou organizací."
"V Rumunsku základny CIA nejsou," řekl premiér Calin Tariceanu ve středu večer po setkání se členy Klubu rumunského tisku. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Coriny Vintanové otázka zřídit taková vzen v Rumunsku "nebyla na vldn rovni nikdy nastolena". "Spojen stty takovou žádost nikdy nevznesly" řekla.
Americká vláda kličkuje
Kvůli těmto zprávám je americká vláda podrobena tvrdé kritice OSN a opozičních demokratů.
Mluvčí vlády Sean McCormack odmítl hovořit o těchto věznicích: "Je to obtížné téma. Kvůli hrozbě terorismu pokračujeme v rozhovorech o těchto tématech se zeměmi celého světa. Terorismus je hrozbou pro demokracii a mírumilovné národy."
Opoziční demokraté požadují prošetření případu. John P. Murtha z Pennsylvanie chce, aby Spojené státy přijaly doktrínu "žádné mučení, bez výjimek". Dodal, že Kongres by se měl tímto problémem zabývat. "Spojené státy a hodnoty, které odrážíme, odmítají porušování lidských práv," uvedl.Při schvalování vojenského rozpočtu na rok 2006 prosadil, aby byl současně přijat i zákaz "jakéhokoli nedůstojného, krutého nebo nelidského zacházení" v amerických vojenských věznicích a zajateckých táborech.
Návrh asi bude přijat, protože s ním souhlasí i republikáni. "Nejde o to, kdo jsou oni (teroristé), ale jací jsme my. Jde o naše hodnoty, které nás odlišují od našich nepřátel," zdůraznil republikánský senátor John McCain.
Bushův poradce pro otázky národní bezpečnosti Stephen Hadley v reakci na článek listu The Washington Post řekl: "Musíme dělat, co je potřeba, abychom uchránili naši zemi před teroristickými útoky a vyhráli válku proti terorismu. Prezident nicméně velmi jasně řekl, že tak budeme vždy činit v souladu s našimi hodnotami, prohlásil, že USA nebudou (vězně) mučit... Spojené státy budou provádět své aktivity v souladu se zákony a mezinárodními závazky." Podle něj se toto prohlášení týká i tajných věznic, existují-li. Uvedl, že pokud tato "černá místa" existují, neznamená, že je v nich tolerováno mučení.
Demokrat John D. Rockefeller IV. ze Západní Virgínie, který je náměstkem senátního výboru pro zpravodajské služby dodal, že rok tlačil na vypracování zprávy o praktikách CIA při vyšetřování a zadržování. Včera se obořil na vládu, že v tom není žádný pokrok. "Jasně vyjádřili, že kohokoli, kdo s tímto (tématem) přichází, je potřeba označit jako člověka, který není vlastenec."
OSN chce více informací
Inspektor OSN Manfred Nowak, který má na starosti mučení, uvedl, že by o těchto místech chtěl více informací. Slyšel o podobných zařízeních spravovaných CIA, ale ne ve východní Evropě. "Každé tajné místo zadržování přináší například větší riziko nemocí."
Podle listu The Washington Post jsou tam lidé držení v naprosté izolaci od světa, ve tmě a často v podzemí.
Právě loni otřáslo Spojenými státy mučení v irácké věznici Abú Ghrajb, kvůli němuž bylo několik dozorců odsouzeno.
Rakušan Nowak se stejně jako jeho předchůdce pokoušel z téhož důvodu od roku 2002 navštívit tábor za základně Guantánamo na Kubě. Jednodenní návštěva mu to byla povolena až letos s tím, že nemůže hovořit se zadržovanými, což odmítl. [celá zpráva]
