Hnutí založené oligarchou. Nejen to komplikuje Gruzii vstup do EU

(Od našeho zvláštního zpravodaje)

Hlavní vládní hnutí Gruzínský sen to v tuto chvíli hraje tak trochu na obě strany. Jeho zástupci se dušují, že vstup do EU je pro ně prioritou, ale k omezení závislosti na Rusku se příliš nemají. Poté, co 24. února vtrhla ruská vojska na Ukrajinu, uvalil Západ sankce na Kreml a vyzval své partnery včetně Gruzie, aby tak učinili také. To tamní vláda odmítla a nadále odmítá z bezpečnostních důvodů s argumentem, že nechce Rusko vyprovokovat.

Válka navíc v Gruzii vytvořila nevídaný paradox. Díky asi 112 tisícům ruských migrantů, zpravidla bohatých lidí, kteří do Gruzie utekli před mobilizací, zažívá země ekonomický boom. Podle oficiálních údajů zaznamenala ekonomika 10procentní nárůst. Ale ne nutně z toho má každý radost.

„Vysvětlím vám, jaké to je, když je naše ekonomika závislá na Rusku. Je to hrozba. Zaprvé je důležité diverzifikovat energetické zdroje a zadruhé tu stejně jde pouze o krátkodobý růst,“ upozorňuje poslankyně Khatia Dekanoidzeová z opozičního Sjednoceného národního hnutí.

Podle ní dělá vláda chybu, když se nechává ovlivňovat zemí, která reálně část Gruzie okupuje. „Musíme se orientovat na Evropu, nikoli na Rusko. Gruzínský sen vede jeden muž, oligarcha, který vůbec nesmýšlí demokraticky. On samozřejmě může být rád, že ekonomika díky Rusku roste, ale v zájmu obyčejných Gruzínců to není. Nedávný průzkum ukázal, že většině Gruzínců se nelíbí, že jsme závislí na Rusku.“

Oligarchou, na kterého Dekanoidzeová naráží, není nikdo jiný než Bidzina Ivanišvili – muž, kterého v roce 2012 časopis Forbes zařadil na 153. místo nejbohatších lidí světa s majetkem odhadovaným na 6,4 miliardy dolarů. Suverénně nejbohatší člověk v Gruzii.

Ivanišvili před deseti lety založil hnutí Gruzínský sen, se kterým vyhrál volby a na rok se stal premiérem. Jeho strana veřejně deklaruje, že chce vstoupit do EU, na čemž se s opozicí shoduje. Oba tábory mají ale odlišnou představu o tom, jakými reformami toho docílit. Veškeré návrhy, které opozice předloží, smetává vláda ze stolu. Odstranění této „politické polarizace“ je jednou z dvanácti podmínek, které Evropská komise požaduje splnit předtím, než bude moci Gruzii přidělit kandidátský status.

„Vaše země se musí pokusit omezit polarizaci politického spektra a soustředit se na budování pevných a demokratických institucí. Neexistují žádné zkratky. Pouze hmatatelné výsledky povedou k pokroku,“ apeloval ve Tbilisi po jednání se svým gruzínským protějškem Jan Lipavský (Piráti).

Další podmínkou je „deoligarchizace“ společnosti. Ta nebude podle zástupců opozice možná bez toho, aby EU uvalila na Ivanišviliho sankce. Důvodů je více. Ukrajina tvrdí, že gruzínská vláda uvolňuje vzdušný prostor letadlům, která z Íránu do Ruska dovážejí sebevražedné drony, které Rusko nasazuje proti Ukrajině. Velmi problematickým aspektem je také jisté „zaháčkování“ Ivanišviliho na kremelské špičky, které se skrze jeho vliv snaží obcházet sankce.

Česká republika, která aktuálně předsedá Radě EU, ovšem sankce na Ivanišviliho navrhovat nebude.

„Já určitě nebudu spekulovat, co by EU mohla nebo nemohla udělat ohledně sankcí. To se vždy oznamuje, až když se uzavřou. Já bych řekl, že to je především věc, kterou si musí vyřešit Gruzie. Ten externí tlak musí být spíše po věci samotné, než abychom říkali konkrétní jména,“ řekl Novinkám během pracovní cesty Lipavský.

Kdy se Gruzie kandidátského statusu dočká, je tedy ve hvězdách. Evropská komise plnění podmínek průběžně vyhodnocuje. Mezi unijními diplomaty ovšem zaznívají názory, že by měla EU kandidátský status Gruzii udělit radši rovnou – dříve, než bude pozdě. Tedy než přijde mráz z Kremlu. Ostatně i v případě Ukrajiny a Moldavska to podle mnohých trvalo lídrům unijních zemí příliš dlouho.