Hněv na australského premiéra neuhasíná

Na Twitteru zveřejnil video se záběry z nasazení hasicího letounu typu Boeing 737, který z dvousetmetrové výšky shazuje červenou protipožární tekutinu, a lidí z tzv Venkovské požární brigády, s asi 70 tisíci členy největší podobné hasičské organizace na světě. Doplnil ho veselou, bezmála jásavou hudbou, jež by se hodila k reklamnímu šotu.

Záhy poté však video ze svého účtu smazal a nahradil ho jiným.

Před Vánocemi odletěl s rodinou na dovolenou na Havaj. Teprve pozdvižení doma ho přimělo vrátit se a omluvit se.

Kalich hořkosti dopil do dna na přelomu roku. Při návštěvě obce Cobargo severně od Mallacooty na něho místní bučeli.

Jeden hasič mu odmítl podat ruku. Těhotná žena se zachovala stejně. „Opravdu si s vámi nechci potřásat rukama,“ nechala se slyšet před běžícími kamerami. Morrison to však proti jejich vůli udělal. „Dostalo se mu přijetí, jaké si nejspíš zasloužil,“ netajil se jeden jeho spolustraník.

Mnozí Australané mu nemohou přijít na jméno – jako Steve Halcroft z Canberry, který se na dovolené přimotal do evakuace jihovýchodního pobřeží. Na 17 hodin uvázl v autě, uvězněn v nehybné koloně stovek vozů, bez jídla, bez pití.

„Mám strašlivý vztek na ministerského předsedu, protože proti tomu vláda nic nepodnikla. Vždyť i školáci z mapy vyčtou, kam se vydá oheň. Jak to, že to nevěděli lidé z čela státu? Později jsem se z televizních zpráv dozvěděl, že Morrison měl jiné starosti – zavítal na kriketový zápas,“ rozčiluje se.

Halcrofta pobuřuje, že premiér už dříve nepovolal armádu a že se o katastrofu moc nezajímal. Právě nepřítomnost duchem a pasivitu považuje politoložka Blair Williamsová z Australské národní univerzity za hlavní příčinu naštvání veřejnosti. „Jedno vedle druhého ukazuje průměrnému Australanu, že tady není pro něho, a to v nejobtížnější situaci, kterou země v posledních desetiletích zažila,“ vysvětluje.