Článek
Historie současné podoby korunovace sahá až do 16. století, přesněji do období reformace. Na rozdíl od dneška ale tehdy slavnost zabrala celé dva dny.
Korunovaci tradičně předcházel velkolepý průvod, který se konal vždy v sobotu a mířil z Toweru do Westminsteru. Jeho cíl se dodnes nezměnil, výchozí bod však ano. Král Karel III. už započal svou cestu v Buckinghamském paláci.
V porovnání se současností měla dříve korunovace rovněž mnohem větší náboženský význam, jelikož se král považoval za jediného zástupce boha na území Anglie a vnímala ho tak i tehdejší společnost. Měl také reálnou politickou moc, kdežto nynější funkce je pouze symbolická.
Vlajky pro korunovaci krále Karla III. nechali ušít v Česku
Korunovace světu na očích
Doslova přelomovou se stala korunovace Alžběty II. v roce 1953. Korunovační akt tehdy mohla poprvé vidět i široká veřejnost. Panovnice totiž na radu svého manžela prince Philipa dovolila, aby celý ceremoniál, při němž byla slavnostně korunována, přenášela televize.
Do té doby šlo o podívanou určenou pouze pro úzký okruh lidí. „Byla to revoluce. To, co bylo dříve jenom pro elitní publikum a nepřístupné veřejnosti, najednou viděly stovky milionů diváků na této planetě,“ říká o přelomové události Hilský.
Některé věci se změnily, jiné přetrvaly staletí. I nadále tak může být korunován jen ten, kdo se hlásí k protestantské církvi.
Profesor Hilský ale poukazuje na to, že se toto pravidlo už nevztahuje na manželku ani manžela panovníka nebo panovnice. Mohou tak vyznávat, jakou víru chtějí.
„Velmi mě zaujalo, že král Karel III. už po pohřbu své matky Alžběty II., když byl prohlášen králem, zdůraznil svou přináležitost k anglikánské církvi,“ říká Hilský.
Westminsterské opatství je učebnicí britských dějin, říká historik Jaroslav Šebek
I přesto, že má král povinnost hlásit se k protestantům, byla sobotní korunovace ekumenická. Účastnili se jí proto i katolíci, židé a další zástupci náboženských vyznání.
„Hinduistický premiér bude mít čtení. Z tohohle hlediska žijeme v lepší době. To není samozřejmé,“ podotýká k tomu Hilský a připomíná, že například korunovaci královny Alžběty I. provázelo napětí mezi katolíky a protestanty.
V obou případech jde o křesťany. Dnes vedle sebe při této slavnosti stojí muslimové, křesťané, židé a třeba i hinduisté.
Podle Hilského bude mít nový král sice omezený čas na to, aby se zapsal do historie a získal si náklonnost Britů, ale šanci přesto má. Může navázat třeba na charitativní činnost, které se v minulosti věnoval, stejně jako na ekologická témata, o něž se taktéž zajímá.
Britská republika? Odpůrci monarchie větří šanci
