Článek
Jednotky generála Haftara, který má pod kontrolou většinu Libye, zahájily ofenzivu 4. dubna. Chtějí se zmocnit Tripolisu, kde sídlí vláda premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Libye se zmítá v chaosu od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý libyjský diktátor Muammar Kaddáfí.
Kvůli pozemním bojům a náletům na předměstích Tripolisu opustilo své domovy přes 100 000 lidí, uvádí WHO. V bojích dosud zemřelo přes 1000 lidí a více než 5000 dalších bylo zraněno. Organizace neupřesnila, kolik z obětí byli civilisté.
Pozornost médií tento týden připoutal nálet na detenční středisko v Tadžuře na předměstí libyjské metropole, při němž zemřelo 53 lidí, včetně šesti dětí. Odpovědnost za útok odmítají oba kabinety, které v Libyi usilují o moc. Oblast má pod kontrolou Sarrádžova vláda, která odpovědnost za útok připsala silám bojujícím za Haftara.
BEZ KOMENTÁŘE: Nálet na detenční středisko pro migranty na předměstí Tripolisu Video: Reuters
Haftarova ofenzíva kriticky zhoršila situaci migrantů v Libyi. Podpůrná mise OSN opakovaně vyjádřila znepokojení nad osudem asi 3500 migrantů a uprchlíků, kteří se v detenčních střediscích poblíž míst střetů ocitli v nebezpečí. Přes přetrvávající nestabilitu zůstává Libye důležitou tranzitní zemí pro běžence, prchající před konflikty v Africe a na Středním východu, poznamenala agentura AFP.
Podle některých analytiků vzniká v Libyi další zástupná válka, ve které se regionální a světoví hráči snaží ovlivnit výsledek vnitřního konfliktu ve snaze posílit tam svůj vliv.
Vládu Faíze Sarrádže podporují mimo jiné Itálie, která je bývalým koloniálním vládcem Libye, a Turecko. Jsou to zároveň jedny z mála zemí, které v Tripolisu nezavřely svá zastoupení. Za Haftarem stojí Spojené arabské emiráty, Egypt či Rusko. Podle agentury AFP ho podporují i Spojené státy.