Grónsko získáme tak či onak, prohlásil Trump. Je pro něj důležitější než Ukrajina, vysvětluje odborník

Trump v úterý v projevu před Kongresem prohlásil, že Spojené státy dostanou Grónsko „tak nebo onak“. Jedná se přitom o autonomní území Dánského království.

„Mám tu zprávu pro úžasné obyvatele Grónska. Silně podporujeme vaše právo, abyste si mohli určit vlastní budoucnost. Pokud se tak rozhodnete, přivítáme vás mezi Spojené státy americké,“ řekl Trump před Kongresem v noci na středu.

„Potřebujeme Grónsko pro mezinárodní bezpečnost. A myslím, že ho získáme, tak či onak. Zaručíme vám bezpečí a bohatství a společně pozvedneme Grónsko do takových výšin, jaké jste si nedovedli představit,“ pronesl americký prezident.

Výrok už zkritizoval český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který Trumpa přirovnal k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi: „Jeden Krym a Donbas, druhý Panamský průplav a Grónsko… Trump a Putin mluví v zásadě stejným jazykem, jazykem imperialistické síly.“

Tuzemské ministerstvo zahraničí se k výroku odmítlo vyjádřit. „Česká diplomacie koordinuje své kroky s partnery v Evropské unii. Nebudeme vysílat žádné vzkazy přes média,“ řekl Novinkám rezortní mluvčí Daniel Drake.

Bříza popsal situaci z pohledu Donalda Trumpa. „Pro Spojené státy je Grónsko geopoliticky důležitější než Ukrajina. Američané mají už dlouhé dekády v Grónsku důležitou, až klíčovou, vojenskou základnu. Nacházejí se zde radary včasné výstrahy, které detekují mezikontinentální balistické rakety,“ popsal. Ty mohou nést jadernou nálož a v případě útoku by letěly přes severní polokouli, případně severní pól.

Význam Grónska navíc roste, protože kvůli změně klimatu tají ledovce. „Vzniknou kolem něj důležité obchodní, ale i vojenské trasy, budou zkráceny vzdálenosti ve světě. A taje i samotné Grónsko, kde se nachází obrovské množství nerostných surovin,“ dodal Bříza.

Odmítá však, že by Trump pod slovy „tak či onak“ pomýšlel na ozbrojený konflikt. „Buďme realisté, použití vojenské síly vylučuji,“ řekl expert. Prezident podle něj slovně tlačí na Gróňany, aby spustili proces připojení k USA, nebo alespoň první krok, vyhlášení nezávislosti na Dánsku.

„Podívejte se, jak cizí mocnosti ovlivňují volby v daleko větších státech. Tady se bavíme o ovlivnění nižších desítek tisíc lidí,“ popsal Bříza a připomněl, že vzdělanost obyvatel ostrova je spíše nižší.

Už v úterý 11. března se přitom konají volby do grónského parlamentu, které by mohly o náladách Gróňanů napovědět. „Trump uvedl, že respektuje právo na sebeurčení obyvatel Grónska. To byla podle mě nejdůležitější část jeho projevu,“ řekl ministr zahraničí Dánska Lars Lokke Rasmussen.

Na základě lednového dánského průzkumu se 85 procent Gróňanů nechce připojit ke Spojeným státům, podle Břízy však není vyloučeno, že by se nálady mohly po setrvalém Trumpově tlaku změnit.