Článek
Podle neoficiálních informací, na které se list odvolává, by ještě v říjnu měli zástupci Institutu národní paměti (obdoba českého Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu) sdělit Jaruzelskému obvinění.
Bývalému nejvyššímu představiteli Polska jeho kritici hlavně vyčítají vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 s cílem paralyzovat sílící opoziční odborový svaz Solidarita. Během půldruhého roku trvajícího výjimečného stavu byly uvězněny tisíce členů Solidarity. Odpor proti vyhlášení stanného práva stál život 11 lidí. Z práce byly vyhozeny tisíce lidí, mezi nimi také 800 novinářů. Proti opozici bylo nasazeno 70 000 vojáků a 30 000 příslušníků státní bezpečnosti i 3000 tanků a obrněných transportérů.
Jaruzelski se hájí, že chtěl zabránit intervenci SSSR
Jaruzelski, který tehdy také stál v čele polské komunistické strany a vedl i ministerstvo obrany, později na svou obhajobu opakovaně prohlašoval, že vyhlášení stanného práva bylo "menším zlem", které zabránilo sovětské intervenci v Polsku.
Tento argument musejí před vznesením obvinění historici ještě prověřit, uvedl list Žycie Warszawy. Podle Ewy Kojové, vedoucí vyšetřovacího oddělení Institutu národní paměti, ale zřejmě není šance, že se podaří Jaruzelského tvrzení doložit nějakými důkazy.
Jaruzelski, který nyní žije v ústranní ve svém varšavském domě, je v Polsku vnímán různě. Pro jedny je to válečný veterán, který hrdinně bojoval ve druhé světové válce, pro druhé symbol násilného potlačení demokratického hnutí a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Za tu se však už České republice omluvil. [celá zpráva]