Fukušima zapomenuta. Japonsko křísí jádro ve velkém

Jedenáctého březnového dne roku 2011 až patnáctimetrová vlna tsunami po silném zemětřesení vyřadila z provozu chladicí systémy jaderné elektrárny Fukušima 1 včetně záložních generátorů, následné exploze vyhodily všechny tři reaktory do vzduchu.

„Více než dvanáct let poté přináší drastickou změnu v postoji země k jaderné energetice, neboť umožňuje i vývoj novějších reaktorů, které nahradí ty staré,“ poznamenal deník The Japan Times.

Vládnoucí koalice vedená Liberálně demokratickou stranou s podporou menších dvou opozičních stran hlasovala pro návrh zákona, zatímco ostatní opoziční síly na levici a levém středu se hlasitě postavily proti legislativě s tím, že návrhy na zajištění bezpečnosti atomových elektráren jsou nedostatečné.

V odpovědi na otázky opozice během zasedání parlamentního výboru premiér Fumio Kišida řekl: „Uznávám, že ani v rámci tohoto nového systému nelze dosáhnout nulového rizika. Je důležité, aby jak Komise pro jaderný dozor, tedy regulační orgán, tak provozovatelé (elektráren) nadále spolupracovali na snižování rizik, aby se zabránilo další tragické nehodě.“

Zákon nazývaný „zákon o zelené transformaci“, což je výraz často používaný Kišidovou vládou, prošel jako součást balíčku opatření zaměřených na zvýšení investic do obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické soběstačnosti. Podle údajů ministerstva obchodu Japonsko v roce 2020 z 88,7 procenta záviselo na dovozu paliv.

V rámci snahy o podporu využívání obnovitelných zdrojů energie vláda navrhla vydávání zelených přechodných dluhopisů s cílem zvýšit podíl udržitelných zdrojů na distribuci energie v zemi. Kišidova vláda hodlá vynaložit 150 bilionů jenů, aby dosáhla svého cíle uhlíkové neutrality do roku 2050.

Vláda chce do roku 2030 vyrábět přibližně 20 až 22 procent elektřiny z atomu a 36 až 38 procent z obnovitelných zdrojů. K dosažení tohoto cíle by bylo třeba znovu spustit téměř 30 reaktorů, což je však vzhledem ke zdlouhavým licenčním řízením a odporu místních obyvatel nereálné, zjistil list Nikkei Asia.

Nově schválený návrh zákona umožní provoz jaderných elektráren na dobu delší než 60 let, pokud to schválí ministr hospodářství, a všechna prodloužení podléhají pravidelným kontrolám Úřadu pro jaderný dozor, komise spadající pod ministerstvo životního prostředí. Komise bude mít za úkol kontrolovat funkční stav elektráren 30 let po zahájení provozu a poté každých deset let.

Postoj k jaderné energii se v Japonsku mění po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Zatímco po Fukušimě se většina veřejnosti bránila plnému návratu k jaderné energetice, nyní přílišnou závislost Japonska na dovozu paliv stále více vnímá jako zásadní slabinu.

Průzkum veřejného mínění provedený agenturou Asahi ukázal, že 51 procent respondentů se vyslovilo pro obnovení provozu jaderných elektráren, které jsou v současné době zastaveny. Na druhou stranu hluboce zakořeněný odpor místních komunit může vládě ztížit realizaci jejích plánů.

V tomto ohledu nebude vláda šetřit úsilím, aby podpořila porozumění veřejnosti pro význam jaderné energie. „S využitím různých příležitostí bude vláda důkladně vysvětlovat svůj postoj a bude se snažit poskytovat pečlivá vysvětlení, aby se vypořádala s nedůvěrou a obavami veřejnosti ohledně využívání atomové energie,“ řekl novinářům Hirokazu Macuno, hlavní tajemník kabinetu.