Článek
Vyplývá to z údajů ministerstva školství, které zveřejnil pařížský deník Le Monde u příležitosti prvního výročí schválení této normy, jež vstoupila v platnost na začátku tohoto školního roku.
Muslimská komunita ve Francii, která proti normě silně protestovala, ale údaje ministerstva zpochybnila a sama hovoří o "806 obětech". Organizace nesoucí název "Výbor 15. března a svoboda" sdružující představitele několika muslimských seskupení zveřejnila tzv. Bílou knihu, v níž mezi postižené započítává i 550 dívek, které se z obav z vyloučení ze školy předpisu podrobily a šátek raději odložily, byť to pro ně znamená "psychické utrpení".
Desítky dívek odešly ze škol
Dalších nejméně sto studentek podle Výboru studia zanechalo dobrovolně a 67 jich přestoupilo do škol v zahraničí, například v Belgii, Turecku, Německu, Velké Británii a v Nizozemsku. Tři dívky pak směly přejít do škol katolických, na něž se zákon jako na neveřejnou školu nevztahuje a kde jim šátky na hlavách byly povoleny.
Zákon, který ve Francii i v zahraničí vyvolal rozsáhlou debatu, nevyjmenovává přesně, které konkrétní symboly není možné ve veřejných školách nosit. Z výkladu k němu ale vyplývá, že jde o muslimské šátky, židovské jarmulky, velké křesťanské kříže a také sikhské turbany. Od začátku je ale zřejmé, že norma je namířena hlavně proti muslimským šátkům.
Le Monde cituje některé z dívek, které své rozhodnutí nepodvolit se zákonu nelitují, avšak stěžují si, že se potýkají s problémy.
"Je to těžké. Jeden z mých kamarádů mne přehlíží a ani s dalšími to už není takové jako dříve," říká Dounia z Mylhúz.
"Když vyjdeme na ulici, sousedi nás už nezdraví. Myslí si, že nám nošení šátku vnutili rodiče," dodává její kamarádka Khouloud.