Článek
I když aféra trochu odezněla, Victor Mallet v páteční analýze v listu The Financial Times podotkl, že text ukazuje na hluboké rozdělení francouzské společnosti, i když uvedl, že navzdory výzvě po změně už není v Evropě doba na puče. Sociologický průzkum po zveřejnění dopisu však ukázal, že dopis podporuje 58 procent oslovených včetně řady voličů levice.
Neuvěřitelných 74 procent si myslí, že se francouzská společnost zhroutila a 45 procent souhlasí s tím, že v zemi vypukne brzo občanská válka.
Generálové mají za sebou mají vysoké velitelské funkce u pozemního vojska, vojenského letectva, u četnictva, u cizinecké legie (zvláště ostří hoši zvyklí jít tam, kam je stát pošle). Mnozí z nich působili v misích v bývalé Jugoslávii, v Afghánistánu, Iráku, Mali či Středoafrické republice.
Dopis připomíná především „tři krásné barvy“ na státní vlajce, na které přísahali i de Gaullovi vojáci. A odvolává se na nápisy „Čest a vlast“ na bojových zástavách všech útvarů.
Většina Francouzů souzní s názory generálů hrozících pučem kvůli islamistům
Ústřední myšlenku vyjadřuje výraz „délitement“, tedy osekávání, ořezávání nebo také „salámová taktika“. To se podle signatářů projevuje ve třech rovinách. V první se z Francie dnes a denně odkrajují nová území, na kterých přestávají platit zákony republiky a prosazuje se otevřené pohrdání Francií, dějinami a hodnotami, strhávají se sochy velkých postav francouzských dějin. To generálové odsuzují jako snahu připravit Francii o dějiny a sebeúctu.
Francie je rozpolcena
Za druhé se od Francie odřezávají území na předměstích velkých měst, kterých se podle nich zmocnily „islamistické hordy“, jež tyto části země podřizují dogmatům odporujícím francouzské ústavě. Proto generálové požadují, aby zákony republiky platily po celém jejím území, a to bez výjimky, aby se zastavil nárůst násilí a všeobecného nebezpečí.
A ve třetí rovině podepsaní současným vládnoucím elitám vytýkají, že před třemi lety tvrdě zakročily proti žlutým vestám, avšak zůstávají velice laxní vůči přistěhovalcům. Připomínají bestiální zavraždění učitele Samuela Patyho, kterému nakonec pachatel odřezal i hlavu jenom kvůli tomu, že své žáky seznámil s karikaturami satirického týdeníku Charlie Hebdo.
A v závěru svého dopisu generálové vyjádřili tvrdé varování: pokud Paříž nezačne jednat, zasáhnou aktivní vojáci a v zemi vypukne občanská válka, která ukončí narůstající chaos.
Francie potrestá generály za dopis Macronovi
Není tedy divu, že takto příkrý dopis celou Francii silně zpolarizoval. Radostně jej podpořila Marine Le Penová a vyzvala vojáky, aby se přidali k jejímu sdružení, a to zejména v prezidentských volbách 2022, kdy Francii čeká velká bitva o vlastní budoucnost.
Naopak ministryně obrany Florence Parlyová signatáře příkře odsoudila jako buřiče a spiklence a vzkázala jim, že se mají držet politické neutrality a loajálnosti vůči republice.
Přijde brzy chvíle generála de Villierse?
Argumenty jim však poskytl, asi nechtíc, premiér Jean Castex, když vyhlásil, že Francie je ve válce proti zákeřnému, krvavému a fanatickému nepříteli.
Velice důležité je propojení signatářů dopisu s protestním hnutím žlutých vest.
Právě z jejich řad zaznělo volání, aby v příštím roce na funkci prezidenta kandidoval armádní generál ve výslužbě Pierre de Villiers, velice zkušený velitel, který v letech 2014 až 2017 zastával funkci náčelníka generálního štábu, ale opustil ji po zásadních sporech s nastoupivším prezidentem Emmanuelem Macronem, který prosazoval další snižování výdajů na obranu.
Po vraždě učitele Patyho se vyjádřil, už jako penzista, ve prospěch uzavření islámských mešit, vypuzení radikálních imámů a obnovení kontrol na hranicích.
Pokud by do volebního klání vstoupil, mohl by se stát černým koněm prvního kola, kde by ubral hodně hlasů jak Macronovi, tak Le Penové. A jeho doporučení by mohlo velice výrazně ovlivnit i výsledek druhého kola.