Článek
Z 530 přítomných poslanců hlasovalo 494 pro a 36 jich bylo proti. Normu tak vedle představitelů vládní strany, Svazu pro lidové hnutí (UMP), podpořili i opoziční socialisté.
Předloha, kterou musí ještě v březnu schválit Senát a poté podepsat prezident Jacques Chirac, má platit již od nového školního roku. Souhlas horní komory parlamentu je považován za téměř jistý stejně jako podpis šéfa Elysejského paláce, který jej již před několika týdny veřejně podpořil.
Schválený text zákona nevyjmenovává, které konkrétní náboženské symboly nebude možné ve školách nosit. To by měl upřesnit až ministr školství v příslušném věstníku. Dosud se nicméně hovořilo o muslimských šátcích, židovských jarmulkách a velkých křesťanských křížích. O svůj symbol - turban - se ale obávají i příslušníci sikhské komunity, kterých žije ve Francii několik tisíc. O jarmulkách, křížích a nejnověji i turbanech se přitom začalo hovořit až později, zřejmě ve snaze demonstrovat, že zákon není namířen proti islámu.
Socialisté se při projednávání pokusili normu ještě zpřísnit, když navrhovali, aby výraz "okázalé nošení" byl nahrazen pojmem "viditelné nošení". Poslanci UMP však nesouhlasili. Obě strany se nakonec dohodly, že se za rok k zákonu vrátí a případně jej změní.
K vypracování normy přispěla dlouhotrvající veřejná debata, kterou podnítily četné případy muslimských dívek a žen odmítajících odložit šátky ve školních třídách, nebo při fotografování na oficiální dokumenty. Několik studentek bylo z tohoto důvodu ze školy vyloučeno.
Muslimské organizace ve Francii ale i arabských zemích proti normě ostře protestovaly a označily ji za útok na náboženskou svobodu. V zemi galského kohouta žije silná, více než čtyřmiliónová skupina obyvatel muslimského původu. Veřejné mínění nicméně normu podporuje. Podle průzkumu společnosti CSA ji schvaluje 69 procent obyvatel Francie.