Francie popřela, že by chtěla nabídnout své místo v RB OSN Evropské unii

Francouzský prezident Emmanuel Macron zesiluje svoje snahy o větší bezpečnostní spolupráci EU vzhledem k hluboké diplomatické krizi, kterou vyvolalo uzavření paktu mezi USA, Británií a Austrálií zvaného Aukus.

„Jasně to odmítáme. Místo (v RB OSN) je naše a naše také zůstane,” uvedla Macronova kancelář. „Budeme koordinovat svoje kroky s EU tak, jak to bude nutné, a se vší suverenitou,” dodal Elysejský palác.

Podle mluvčího francouzské vlády Gabriela Attala „nepřipadá v úvahu”, že by dala Francie svoje místo v RB OSN k dispozici Evropské unii. Attala dodal, že se jedná o nepravdivé informace šířené bulvárem. „Nikdy se to nestane, nikdy to ani nebylo na stole, Francie si ponechává a ponechá svoje stálé místo v RB OSN,” dodal.

The Daily Telegraph se ve svém článku odvolával na vyjádření nejmenovaného blízkého Macronova přítele. O přenechání francouzského křesla Evropské unii se podle listu v Bruselu v poslední době často hovoří a na Paříž v tomto směru údajně vyvíjí tlak například Německo.

Francie je po odchodu Británie z EU jediným členským státem sedmadvacítky se stálým místem v RB OSN, což je orgán, který dohlíží na mezinárodní mír. Stálí členové, mezi něž se řadí kromě Francie také USA, Rusko, Čína a Británie, jako jediní v radě disponují právem veta.

Francie se dostala do diplomatické roztržky s USA, Británií a Austrálií kvůli uzavření jejich strategického paktu, v jehož důsledku Paříž přišla mimo jiné o masivní zbrojní kontrakt s Canberrou. Macron od té doby zesiluje svoje snahy o užší vojenskou a zahraničněpolitickou spolupráci členských zemí EU, v podobném duchu se vyslovují i vysocí unijní představitelé.

Ačkoliv je vznik samostatné evropské armády ještě poměrně vzdálenou vyhlídkou, Macron se podle The Daily Telegraph snaží alespoň položit její základy. Unijní lídři například tento měsíc navrhli vytvoření sil rychlé reakce o 5000 členech, aby mohla EU okamžitě reagovat na krize podobné té, která vypukla v srpnu v Afghánistánu.

Zpráva The Daily Telegraph vyvolala pobouřené reakce některých politických lídrů ve Francii. K rychlému popření informace vyzval Macrona šéf levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon. „Pokud je tato informace pravdivá, jedná se o akt zrady vůči státu,” napsala na Twitteru šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová.

Macron se podle Attala chystá telefonovat se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Podle Macronovy kanceláře budou hovořit o „krizi důvěry”. Francouzský prezident bude od Bidena požadovat „vysvětlení amerického rozhodnutí vynechat evropského spojence z klíčových jednání týkajících se spolupráce v indopacifickém regionu”.

Francie, která z USA kvůli roztržce odvolala svého velvyslance, bude chtít od Bidena slyšet uznání toho, že Spojené státy Paříž o svém rozhodnutí uzavřít pakt Aukus předem dostatečně neinformovaly. To podle Elysejského paláce vyvolává otázky ohledně vzájemné důvěry, „z nichž musíme společně vyvodit veškeré důsledky”.

Francie bude rovněž požadovat „činy, ne jen slova”, včetně toho, že „náš americký spojenec plně uzná potřebu posílení evropské suverenity a význam toho, aby se Evropané více podíleli na vlastní obraně a bezpečnosti,” uvedla Macronova kancelář.