Francie a Německo odmítají celounijní zákaz víz pro ruské turisty

Takzvaný Gymnich, tedy neformální setkání špiček unijní diplomacie, v úterý a ve středu v Praze probere strategii EU vůči Rusku či vztahy s Afrikou.

„Varujeme před dalekosáhlými restrikcemi naší vízové politiky, abychom předešli živení ruského narativu a vyvolávání nechtěných účinků ‚shromáždění kolem vlajky‘, případně odstřižení budoucích generací,“ uvedly země podle agentury Reuters, která získala kopii vyjádření.

Státy sice souhlasí s důkladnou kontrolou ruských víz kvůli bezpečnostním rizikům, ale nepodporují v případě turistů jejich plošný zákaz pro celou Unii. Jak Německo, tak Francie pak vyzývají, aby sedmadvacítka nedělala kroky, které by jí uzavřely informační kanály do Kremlu.

Němečtí a francouzští diplomaté zároveň kvůli setkání vypracovali dokument nazvaný „Obrana mezinárodního řádu ve věku systémové rivality: Vztahy mezi EU a Ruskem“, který nyní koluje mezi ostatními diplomaty. V něm se píše, že EU musí pokračovat v „hledání kreativních způsobů“, jak umožnit šíření nezávislých informací do Ruska a uvnitř něj.

Diplomaté ze zemí požadujících tvrdší přístup k Rusku však považují německo-francouzský návrh za pouhý doplněk, nikoli alternativu k návrhu o pozastavení facilitační dohody.

„Nesmíme vzdát naši podporu prodemokratickým skupinám v ruské společnosti. Naše vízová politika by je měla zohlednit a stále dovolovat mezilidským kontaktům mezi občany EU a Rusy bez napojení na ruskou vládu,“ píše se ve vyjádření. „Neměli bychom podceňovat transformativní účinky života v demokratických systémech z první ruky, zvlášť pro budoucí generace,“ podotkly státy.

Plošný zákaz ruských turistických víz na úrovni EU začátkem srpna navrhly pobaltské státy, které sousedí s Ruskem a na hranicích čelí tlaku kvůli přísunu ruských turistů.

Česká republika už pro Rusy víza s výjimkou těch humanitárních od února nevydává. Přistoupila k tomu jako jeden z prvních států v Evropě.

V úterý odpoledne se k postoji Francie a Německa vyjádřil český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Vydali jsme návrh, který volá po zásadním omezení. Vnímáme, že to má určitou odezvu, vyvolalo to debatu. Nyní sbíráme reakce dalších evropských států,“ řekl ministr.

„Hledáme kompromisní řešení. Je potřeba být realista, pokud máme nějaký postoj Francie, Německa a dalších států. Je to o debatě,“ podotkl. „Klíčové je, abychom zachovali evropskou jednotu,“ dodal Lipavský.

„Velmi mě provokuje, že na plážích v jižní Evropě vidíte ruské muže, a zároveň ukrajinští muži ve věku 18 až 60 let ani nemůžou opustit vlastní zemi a musejí bojovat za svou svobodu,“ řekl podle Reuters minulý týden dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod.

„Podle nás je správné v Evropě společně omezit či odříznout ruské turisty a vyslat (Vladimirovi) Putinovi jasný vzkaz,“ upřesnil šéf dánské diplomacie.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis minulý týden upozornil, že pokud se státy Unie neshodnou na společném zákazu ruských turistických víz, přistoupí k němu pobaltské země samy. Rusové nejčastěji do EU míří po překročení pozemní hranice Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a Finska.

Právě případný plošný zákaz víz pro ruské turisty na úrovni EU proberou ministři zahraničí unijních států na setkání v Praze v úterý a ve středu. Česká strana nepředpokládá, že se ministři dohodnou přímo na plošném zákazu. Šanci ale vidí ve zmražení unijní dohody z roku 2007, což by ruským turistům proces získání víz prodloužilo a zdražilo.

Podle vysokých diplomatů EU by to sice nestačilo, byl by to ale jasný signál Putinovi, že ruský turismus v EU v době invaze na Ukrajinu není vítaný.