Filmová komedie o blokádě Leningradu v Rusku narazila

„Je to nepodařený experiment. Toto téma je posvátné. Nelze si s ním zahrávat,“ reagoval poslanec Sergej Bojarskij, petrohradský rodák a syn herce Michaila Bojarského, na upoutávky, které se objevily na internetu. Kritici tvůrcům vytýkají „dehonestaci historie“. Upozorňují, že město téměř 900 dnů odolávalo nacistickému obležení a mnozí lidé umírali hlady, ale nenechali se zlomit.

Filmaři se podle nich „rouhají“, když chtějí diváky navnadit na záběry bohatě prostřené tabule v hladovějícím městě. Aktivisté z Ruské vojensko-historické společnosti tvrdí, že film „uráží válečné oběti“, a vyzývají ministerstvo kultury, aby distribuci zabránilo. Oponentům přitom vadí už samotný námět komedie.

Rodina privilegovaného vědce, jenž řeší „důležité státní úkoly“, chystá podle něj novoroční oslavu a neví si přitom rady se slepicí. Kuchařku totiž museli propustit, a horečnatě řeší, co s drůbeží na tu dobu vzácnou.

„Koncem roku 1941 byla nejtěžší blokádní zima, kdy příděl dělníků byl 250 gramů chleba denně a úředníci měli 125. Oni (filmaři) mezitím mají na stole slepici (!) a chystají oslavy za městem, z něhož nešlo vycestovat,“ upozornil server státní televize vesti.ru.

Autor trvá na tom, že se „nikomu nevysmívá“. „Není to film o blokádě Leningradu. Je to snímek o lásce,“ řekl portálu meduza.io. Smyslem je podle něj ukázat „komickou situaci“, kdy si lidé za každou cenu užívali privilegií. To je podle něj aktuální i dnes.

Podle Krasovského archivní záznamy o tom, jak se ve skutečnosti stravovalo v době blokády Leningradu tamní stranické vedení, jsou dosud utajené. Kolují přitom legendy o „rumových muffinech“ a delikatesách pro stranické vedení města, zatímco prostí lidé hladověli.

Režisér, který Svátek, jenž přišel asi na 1,5 milionu rublů (půl milionu Kč), sám financoval, tvrdí, že jeho film není „o muffinech“, a věří, že se premiéry v příštím roce dočká. „Je těžké něco zakázat. Je spousta způsobů, jak se k divákům dostat.“