Článek
Agentura AFP citovala dementi nejmenovaného vysokého představitele z Manily: "Trváme nadále na své pozici." Filipínský kontingent v Iráku se podle něj připravuje na odchod ze země ke 20. srpnu, jak bylo původně plánováno.
Ani vedení filipínské armády nedostalo příkaz vojáky stáhnout. "Nedostali jsme od žádného úřadu příkaz ohledně stažení," řekl armádní mluvčí Daniel Lucero. USA taktéž nemají informace, že by Filipínci plánovali své muže stáhnout dříve.
V reakci na Sequisovo prohlášení Bagdád žádá vlády států, jejichž občasné jsou uneseni, aby požadavkům extremistů nevyhověly.
V prohlášení datum nepadlo
Seguis v prohlášení neuvedl konkrétní datum stažení filipínských vojáků z Iráku: "V odpověď na vaši žádost mají Filipínci v úmyslu stáhnout své humanitární síly co možná nejdříve," řekl v arabském překladu. "Doufám, že prohlášení, které jsem přečetl, zasáhne srdce skupiny (únosců). Víme, že islám je náboženstvím míru a milosrdenství."
Únosci pak vzkázali filipínským diplomatům, že řidiče v úterý propustí, tuto zprávu však nešlo ověřit z nezávislých zdrojů.
Al-Džazíra zveřejnila i video od únosců. Podle nich byl zajatý Filipínec už dopraven na místo, kde "má být vykonán trest" a dostal jídlo a vodu. Na krátkém záběru se objevil i sám de la Cruz stojící před maskovanými únosci se samopaly v rukou. Vyzval prezidentku Glorii Macapagalovou- Arroyovou, aby urychleně stáhla vojáky z Iráku a on se tak mohl vrátit ke své rodině.
De la Cruz, který pracoval pro saúdskoarabskou firmu, byl unesen minulou středu ve Fallúdži. Únosci pohrozili, že ho zabijí, pokud filipínská vláda nebude souhlasit se stažením svých jednotek z Iráku do 20. července.
Filipíny lavírují
Manila už jednou - v neděli - požadavek únosců odmítla. Prohlášení ministryně zahraničí Delie Domingové-Albertové, že 51 filipínských vojáků a policistů odejde z Iráku až po skončení mise a ne o měsíc dříve, jak žádají únosci, však vyvolalo ostrou reakci příbuzných a přátel uneseného řidiče.
Únosci ze zatím neznámé Brigády Chálida Valída dali filipínské vládě ultimátům do neděle 21:00 pak je o 48 hodin prodloužili, některé zdroje však informují, že ho poté znovu o 24 hodin zkrátili; Seguisovo pondělní prohlášení by tak zaznělo krátce po jeho vypršení.
Filipínská vláda pod tlakem
Kromě malého kontingentu v Iráku pracuje dalších 4000 Filipínců pro soukromé firmy. Celkem 7 miliónů občanů země pracuje za hranicemi země ve sto státech světa. Jsou označováni za hrdiny moderní doby, protože přinášejí potřebné peníze do chudé země.
Filipínský deník The Philippine Daily Inquirer otisknul, že únos 46letého řidiče je jasným signálem, aby se Filipíny stáhli z Iráku. "Od začátku nebyl žádný právní ani morální důvod pro přítomnost koaličních sil v Iráku. Filipínská vláda by měla stáhnout své vojáky, protože je to správné."
"Prezidentka Arroyová musí ukončit agónii de la Cruze, jeho rodiny a filipínského lidu," uvedla předsedkyně skupiny zahraničních dělníků Connie Bragas-Regalado. "Opakujeme, že de le Cruz musí být zachráněn a současně s tím ukončena zahraniční politika prezidentky Arroyové, která není akceptovatelná pro jeho rodinu ani pro filipínský lid."
Lidé za prezidentkou ovšem zastávají názor, že by se únoscům nemělo vyhovět, což je i názor bývalého prezidenta.
Muslimští separatisté na Mindanau
Militantní islámské skupiny, které působí na Filipínách také varují prezidentku, že pokud bude de la Cruz popraven, ztratí podporu obyvatel..
Na jihu převážně katolických Filipín je početná skupina muslimů, kteří mají separatistické tendence. Působí tam i islámské teroristické buňky.
Mírové rozhovory vlády s islámskými separatisty na ostrově Mindanao byly loni přerušeny poté, co se ukázalo, že někteří z nich cvičili teroristy. Původně jim byla nabízena autonomie, zatímco oni žádají od roku 1978 odtržení.
