Článek
Zelenskyj přicestoval na čtvrteční vrcholnou schůzku EPC v Moldavsku bez předchozího veřejného ohlášení. Rozhodnutí uspořádat summit jen asi 20 kilometrů od hranic s Ukrajinou ocenil Fiala jako gesto, že Evropě dění v tomto regionu není lhostejné.
„Obdivuji, jak je Moldavsko statečné a jak se dokáže postavit Rusku a jak čelí důsledkům ruské barbarské invaze na Ukrajinu,“ řekl Fiala na adresu hostitelské země. Moldavská prezidentka Maia Sanduová na stejné tiskové konferenci uvedla, že summit EPC v Moldavsku ukázal jednotu a sílu v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války.
Jsem rád, že Evropské politické společenství, které odstartovalo loni v říjnu v Praze, se ukazuje jako významné uskupení a je relevantním politickým fórem pro každou evropskou zemi. Tímto setkáním ukazujeme, že jsme silní a jednotní.
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 1, 2023
Děkuji @sandumaiamd a moldavské vládě za… pic.twitter.com/7U6oD2p6Zc
Jednání se Scholzem i Vučičem
Dříve během dne se Fiala sešel také se svým gruzínským protějškem Iraklim Garibašvilim. V plánu má rovněž bilaterální jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem nebo s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Fiala předtím se Zelenským jednal v únoru v Bruselu o dodávkách přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu i o účasti jeho země v některých unijních programech. S ukrajinským lídrem se setkal také loni v březnu přímo v Kyjevě, kam přicestoval společně s předsedy vlád Polska Mateuszem Morawieckým a Slovinska Janezem Janšou a místopředsedou polské vlády Jaroslawem Kaczyńským.
U ukrajinské metropole tehdy ještě zuřily boje. Loni v říjnu pak Fiala do Kyjeva dorazil i s dalšími ministry na společné jednání české a ukrajinské vlády, kterého se zúčastnil i Zelenskyj.
Fiala ve čtvrtek připomněl, že první summit EPC se loni konal v Praze. Čtvrteční setkání evropských lídrů v Bulboace u Kišiněva je podle organizátorů největším mezinárodním summitem v historii Moldavska. Tato nevelká země s necelými třemi miliony obyvatel doufá, že dneškem dá najevo svoji vůli být součástí evropského prostoru a urychlit proces vstupu do Evropské unie.
Moldavsko má status kandidátské země na členství v Evropské unii od loňského června. Sanduová, která zemi po vyhraných volbách v roce 2020 nasměrovala na proevropský kurz, tento měsíc uvedla, že bude usilovat o přistoupení Moldavska k EU v roce 2030.
O rozšíření EU o Moldavsko ve čtvrtek na summitu mimo jiné hovořila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která ocenila, nakolik Kišiněv v rámci dlouhého procesu postoupil. „Začněme s vyjednáváním o přistoupení ještě letos,“ řekla Metsolaová.
„Moldavsko je na cestě stát se členem Evropské unie,“ řekl na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země pořádá další summit EPC.
Hlavním tématem summitu je vedle ruské agrese vůči Ukrajině také spolupráce v energetice. Jedná se rovněž o napětí na severu Kosova nebo o vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem.