Článek
(od našeho zvláštního zpravodaje)
U Havlovy busty předal český premiér stříbrné pamětní mince kongresmanům Lloydu Doggettovi a Mariovi Díaz-Balartovi, kteří společně vedou neformální skupinu přátel Česka.
Busta prvního českého prezidenta Havla je v americkém Kongresu od listopadu 2014. Havel, jehož bustu vytvořil českoamerický sochař Lubomír Janečka, byl po Winstonu Churchillovi, Raoulu Wallenbergovi a Lájosi Kossuthovi teprve čtvrtým podobně vyznamenaným Evropanem.
V Kongresu bude Fiala jednat kromě Johnsona také s předsedou zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů republikánem Michaelem McCaulem. Pak se sejde se zástupci Demokratické strany – šéfem senátního zahraničního výboru Benem Cardinem, bývalou předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou či lídrem demokratické sněmovní menšiny Hakeemem Jeffriesem.
Fiala ve Washingtonu zašel na hokej. Pastrňákovi štěstí nepřinesl
Americkou finanční pomoc Ukrajině probíral Fiala i při pondělní schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. Balík v únoru podpořil Senát, ale republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej dosud odmítalo předložit k hlasování. Návrh kromě financí pro jiné spojence zahrnuje také více než 60 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč) pro Ukrajinu.
Sněmovna reprezentantů by podle Johnsona měla tento týden projednat jednotlivé části finanční pomoci jako samostatné zákony. Původní podobu návrhu chce rozdělit do jednotlivých částí, vedle Izraele a Ukrajiny bude mít svou část také Tchaj-wan a spojenci v Indopacifiku, kde USA bojuje o vliv s Čínou. Celková částka má zůstat zhruba stejná, část pomoci ale bude mít formu půjček.
Balík navrhl Biden už v říjnu v návaznosti na útok teroristického hnutí Hamás na jižní Izrael. Zároveň chtěl předejít vyčerpání dostupných peněz na vyzbrojování Ukrajiny, která se už déle než dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Kongres ani po šesti měsících žádnou z částí návrhu neschválil, přičemž Johnson se již dvakrát pokusil podporu Izraele prosadit samostatně.
V závěru svého programu v USA si Fiala připomene také památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka u jeho sochy v diplomatické čtvrti.