Evropu stihla zřejmě nejhorší vedra za 150 let

Přesně rok poté, co se ve střední Evropě rozlévala přeplněná koryta řek, které zaplavovaly desítky kilometrů čtverečních a ochromily i celá velká města, zasáhl letošní léto kontinent jev zcela opačný. Dlouhotrvající vlna rekordních veder způsobila enormní pokles hladiny evropských řek, omezila na mnohých z nich dopravu, a navíc nečekaně odkryla "poklady" na jejich dnech.

V Srbsku- Černé hoře dlouhodobé třicetistupňové teploty způsobily pokles Dunaje na stoleté minimum. Každým dnem může být pro nedostatek vody zastavena doprava a části Srbska hrozí poruchy v zásobování vodou. Na hranici s Rumunskem se z pod hladiny vynořily rezavé vraky několika německých lodí, které tam byly potopeny v září 1944 při ústupu hitlerovských vojsk

Hydrologové ve Švýcarsku jsou zase znepokojeni tím, že tam už několik týdnů nebývale intenzivně tají ledovce,a to až do výšky 4000 metrů. "Je to skutečně mimořádná situace," upozornil profesor polytechniky v Curychu Martin Funk. Podle něj lze očekávat dosud zcela neznámé povodňové situace, jež mohou vzniknout po protržení kapes naplněných vodou uvnitř ledovců. Náhlá prudká povodeň pak může způsobit katastrofu.

Hydrologové se ale už na taková rizika připravují. Ve Valais na jihozápadě například odvedli vodu z jezera na úpatí jednoho z ledovců, aby do něj mohl bezpečně odtéct tající sníh.

Kvůli tání ledovců jsou také omezeny turistické túry za touto evropskou atrakcí. Některé stezky jsou zcela uzavřeny, jiné výstupy na vrchol vedou nyní jinudy. Tento týden zabily totiž sedmadvacetiletého nizozemského horolezce při výstupu ve výšce 4550 metrů na Pointe Dufour u Zermattu padající kameny, které se uvolnily právě z tajícího ledu.

Protože ani pro příští týdny nepředpokládají meteorologové příchod vydatnějších srážek, začínají už v některých suchem postižených oblastech zemědělci žádat o povolení předčasné porážky dobytka. Vyřešil by se tak problém se sháněním chybějícího krmiva, a tudíž dalšími náklady.

Jihozápadní Evropa počítá ztráty porostů a pastvin v důsledku požárů. V Portugalsku ministr zemědělství Armando Sevinate Pinto oznámil závratné číslo sto tisíc hektarů, v sousedním Španělsku jde zatím o 27 tisíc spálených hektarů. I když se hlavní ohniska dostala už pod kontrolu, mohou kdekoli vzniknout jiná.

Vedra působí problémy i na železnicích. V Británii, kde v Londýně padl s naměřenými 35, 4 stupni historický teplotní rekord, byla zrušena řada vlakových spojení a soupravy zaznamenávají velká zpoždění, protože strojvůdci snižují rychlost z obav z vykolejení na žárem zdeformovaných kolejích. Totéž platí pro Švýcarsko, kde je ohrožena zejména trať Lucern - Curych, a pro některé oblasti Německa.

Teplotní rekordy, které tento týden padaly prakticky v celé Evropě, se nevyhnuly ani nejsevernějším arktickým částem. Na norských Špicberkách ohřálo " půlnoční slunce" vzduch natolik, že tam v noci naměřili celých 11 stupňů Celsia.

Teplota Středozemního moře dosáhla v posledních dnech 32 stupňů Celsia, což je o pět stupňů více, než je v této roční době obvyklé. Oznámilo to dnes meteorologické centrum v Katalánsku na severovýchodě Španělska.

Tato teplota, nejvyšší za posledních 45 let, se může do první poloviny září, kdy bývá voda v moři vždy nejteplejší, ještě zvýšit, uvedli meteorologové.

Jedním z bezprostředních důsledků tohoto výrazného oteplení Středozemního moře je to, že se u pobřeží objevily řasy a vymizely některé mořské živočišné druhy, uvedl španělský Národní meteorologický ústav.

Z dlouhodobého hlediska je možno obávat se toho, že koncem srpna a na začátku září začnou na středomořském pobřeží zuřit prudké bouře, které budou důsledkem střetu masy studeného vzduchu s abnormálně teplou vodou.