Článek
Kniha Soldaten: O bojování, zabíjení a umírání, která v současnosti vychází ve Velké Británii, přináší přepisy záznamů, jež byly pořízeny ukrytými mikrofony mezi německými vojáky padlými do britského zajetí. Jejich dialogy potvrzují, že nejen příslušníci SS se dopouštěli válečných zločinů, znásilňování a genocidy.
Nahrávky pořídila britská rozvědka mezi 13 tisíci německými vojáky různých hodností, a to většinou v zadržovacím centru Trent Park na severu Londýna. Účelem bylo dozvědět se z dialogů zajatců nějaké tajné informace o protivníkovi, které by mohly být důležité pro další válečnou strategii. Namísto toho poslouchali otevřeně chvástavé rozhovory, v nichž se vojáci předháněli v líčení krutostí, které měli na svědomí.
Děsivá je přitom nejen sama extrémní úroveň násilí, jehož se vojáci dopouštěli, ale také neskrývané potěšení, které při tom zažívali.
"Skvělej pocit"
"Na tržišti se konalo nějaké shromáždění. Davy lidí, zněly projevy. Tak jsme je pokropili. To byla sranda!" líčí například jeden ze zajatců.
Další popisuje, jak si užil bombardování slavnosti na anglickém pobřeží. "Jednou jsme bombardovali poblíž Eastbourne. Vylétli jsme a uviděli velký hrad. Konal se tam nějaký ples, nebo co. No, samý dámy ve večerních róbách. A k tomu hrála kapela. Nejdřív jsme to přeletěli, ale pak jsme se vrátili a zaútočili a nepřestali. Kamaráde, to ti byla zábava," chlubí se zajatý pilot.
"Strašně rád jsem shazoval bomby. To tě vždycky tak zasvrbí, skvělej pocit. Skoro tak dobrej, jako někoho odprásknout," přidává se do hovoru další.
Falešný mýtus o "čistém" Wehrmachtu
Knihu na základě záznamů sestavili němečtí historici Soenke Neitzel a Harald Welzer. Boří mýtus o “čistém” Wehrmachtu, jehož příslušníci se válečných zločinů nedopouštěli.
| Doslovný přepis jednoho rozhovoru mezi třemi zajatci: |
|---|
| Zotlöterer: "Zastřelil jsem Francouze zezadu. Jel na kole." |
| Weber: "Zblízka?" |
| Zotlöterer: "Jo." |
| Heuser: "Chtěl tě snad zajmout?" |
| Zotlöterer: "Ale prd. Já jsem chtěl jeho kolo." |
Další materiál obsahuje šokující popis sexuálního násilí a mučení. Voják jménem Reimbold vypráví ostatním, jak se v jednom zajateckém táboře pro důstojníky setkal s mladým nadporučíkem z Frankfurtu.
"Byl to fakt hlupák," říká Reimbold a pokračuje: "Povídal mi: 'Chytili jsme jednu špiónku. Nejdřív jsme ji mlátili klackem přes kozy, pak jsme ji bili bajonetem přes zadnici. Pak jsme s ní měli sex a potom ji vyhodili ven a stříleli po ní. Jak tam tak ležela na zádech, házeli jsme po ní granáty. Vždycky, když vedle ní jeden dopadl, vřískala. Bylo nás tam u stolu osm německejch důstojníků a všechny to dobře pobavilo'."