Článek
Hlavním cílem summitu přitom bylo organizaci zreformovat, aby byla akceschopná v předcházení a řešení konfliktů i v dohlížení na demokratické standardy v členských zemích. Diskuse o akčním plánu, který měl být hlavním dokumentem směrujícím OBSE do nové etapy jejího působení, se protáhla na jedenáct hodin. Ani to nepomohlo.
„Akční plán nebude, což lze považovat za fiasko summitu,“ okomentoval výsledek akce mluvčí české diplomacie Vít Kolář.
Do poslední chvíle však hrozilo, že se členové neshodnou ani na podobě Vzpomínkové deklarace, která se musí ještě schválit všemi hlasy. Praha jako poslední stále odmítala kompromisní a příliš obecnou podobu deklarace. Vymohla si tak podle Koláře alespoň právo vydat vlastní dokument, který vysvětlí české výhrady k deklaraci, o níž se dále jedná.
„Interpretativní prohlášení je úlitba, která nám umožní říct, že souhlasíme se závěrečným textem, ale po celou dobu jsme k němu měli výhrady a ty tam konkretizujeme,“ vysvětlil Právu Kolář. Stejné právo si na summitu kromě ČR vymohla jen Unie.
Praha mimo jiné v textu potvrzuje svůj respekt k teritoriální integritě Gruzie. Totéž si v textu přála zmínit i řada dalších západních zemí, ale především kvůli nátlaku Ruska zmínka z deklarace vypadla. Rusko uznalo odtrženecké části Gruzie Jižní Osetii a Abcházii.
Lavrov odmítal zmínku o Gruzii
Právě okolo války v Gruzii z léta 2008 panovaly mezi státy hlavní rozpory. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov odmítl podpořit jakýkoli dokument, který by obsahoval zmínku o předloňském konfliktu v Gruzii. Demonstrativně summit předčasně opustil.
I další neshody se točily okolo témat bezprostředně spojených s Moskvou. Šlo především o další zamrzlé konflikty nebo o ruskou vojenskou přítomnost v moldavském separatistickém Podněstří. Závěrečný dokument tak nakonec tato bolavá místa evropské bezpečnosti zmiňuje jen obecně.
| Zamrzlé konflikty |
|---|
| Gruzie kontra Jižní Osetie a Abcházie |
| Ázerbájdžán a Arménie o Náhorní Karabach |
| Moldavsko kontra Podněstří |
Prezidenti Ázerbájdžánu a Arménie využili summitu k vzájemnému osočování kvůli vleklému sporu o Náhorní Karabach. Protože dokumenty se schvalují konsenzem, může i jediná země přijetí závěrečných dokumentů summitu blokovat.
Spornou otázkou je i pojetí lidských práv a jejich odraz v závěrečných dokumentech konference. Západ považuje tuto otázku za osu evropského dialogu, zatímco postsovětské státy v čele s Ruskem kladou spíš důraz na takové problémy, jako je odvrácení mezinárodního terorismu nebo boj proti pašování drog a organizované zločinnosti.
Odložený konec summitu
Závěrečná tisková konference byla už o šest hodin odložena. Nursultan Nazarbajev, prezident předsedajícího Kazachstánu, vyhlásil v jednání přestávku. Vyzval přítomné státníky, aby svým delegacím vydali jasné směrnice ke konstruktivnímu ukončení summitu. Naprostá většina vrcholných státníků, včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kteří v průběhu středy a včerejška pronášeli své proslovy, však už Kazachstán opustila.