Článek
„Ve snu stále vidím červenou vlnu, jak se řítí na náš dům, a já zachraňuji své děti. Probudím se celá zpocená,“ říká žena z Kolontáru, nejpostiženější obce, která leží přímo pod severní stěnou odkalovací nádrže, která se 4. října protrhla a způsobila katastrofu. Žena musela navštívit psychiatra, který ji poradil, aby se odstěhovala. „Jak můžu odejít, když nemám kam. Náš dům neprodáme, protože v této oblasti nemá žádnou cenu. Budeme žít dál ve strachu,“ dodává žena.
Psychiatrii v nedalekém městě Ajka navštěvuje asi 50 obyvatel Kolontáru a Devecseru. „Když jsme viděli v televizi záběry katastrofy, tušili jsme, že budeme mít víc pacientů,“ uvedla ředitelka nemocnice Ildikó Nyáriová.
Odškodnění se zpozdilo a je malé
Obyvatelé neskrývají zklamání, že značná část fondu pro pomoc postiženým obcím ve výši 700 miliónů forintů (asi 70 miliónů Kč) byla použita na odstraňování škod v ulicích obcí a obyvatelé z této částky dostali jen nepatrnou část. Každá rodina dostala sto tisíc forintů (asi 10 tisíc Kč). „To je směšná částka,“ říká Róbert Lehmann z obce Kolontár.
Lidé opouštějí Kolontár
József Konkoly z Devecseru je první, který vysoudil na společnosti Mal částku deset miliónů forintů (asi milión Kč). „Není to moc, ale pomůže mi to při novém začátku,“ uvedl první odškodněný.
Méně akční obyvatelé postižených obcí neviděli ještě ani forint. „Ani po měsíci nevíme, co bude se slíbenou finanční pomocí. Náš dům mají zbourat, ale vůbec netuším, co s námi bude dál. Nedám souhlas k bourání našeho domu, pokud mi neurčí částku odškodnění,“ říká Róbert Lehmann z obce Kolontár.
Vláda přislíbila výstavbu nových domů na vyvýšené části obce. Lehmannovi by měli bydlet v jednom z těchto domečků. „Chtěli bychom zůstat žít v naší obci. Doufám, že nám to umožní,“ dodává Lehmann.
Prodeje klesají
„Obrat se nám snížil o 60 procent. Pokud mi stát nepomůže, zkrachuji,“ neskrývá zoufalství majitel řeznictví v maďarské obci Devecser, kterou před měsícem postihla ekologická katastrofa. Lidé zde chtějí žít dál, ale stále víc propadají beznaději.
Dobrovolníci odklízejí toxické nánosy v obci Kolontár.
„Téměř okamžitě po katastrofě se u nás dveře netrhly, každý nám chtěl pomoci. Uplynul měsíc a my žijeme stále ve stejné zoufalé situaci,“ dodává místní řezník. Říká, že lidé nedůvěřují zboží ve zdejších obchodech, nakupují v hypermarketu ve městě.
Není divu, vždyť média od rána do večera chrlí informace o vysoce toxickém červeném kalu z hliníkárny, který zamořil čtyřicet kilometrů čtverečních a půda je kontaminovaná do hloubky deseti centimetrů. „Můžu dokola vysvětlovat, že zboží dovážím ze vzdálenějších míst, které katastrofa nepostihla, že jsem pod přísnějším dohledem hygieniků než před katastrofou. Lidé věří televizi,“ říká řezník, který už propustil dvě prodavačky.
Zoltán Marton prodává v Devecseru stavební materiál. „Očekával jsem, že o naše zboží bude po katastrofě zájem. Zákazníci však nejsou. Pokud to takhle půjde dál, zavřu krám a šest lidí přijde o práci,“ říká Marton.