Změnila tragická smrt milované lady Di monarchii? V názorech se Britové liší

A dokonce se jí vede lépe než kdy předtím. Svatba Williama a Kate v roce 2011, diamantové výročí o rok později, devadesátiny panovnice v roce 2016, to vše byly celonárodní svátky.

A tak se nabízí otázka, co vlastně Diana změnila, pokud vůbec něco. Odpovědi na ni se dodnes v britské společnosti liší.

Paradoxem ale je, že v přepychu zrozenou, privilegovanou Dianu kladně hodnotí zejména levicový tisk. Jeden levicový sloupkař o ní dokonce v souvislosti s výročím hovoří jako o „blahoslavené Dianě“, která se dotkla srdce celého národa. Její milovníci nepochybují, že Diana demaskovala emoční prázdnotu královské rodiny a soustředila pozornost na chudé, nemocné a poražené.

Takže i když monarchii nezničila, aspoň ji reformovala, myslí si tento tábor. Její synové se věnují charitě a hovoří i o vlastních těžkostech s otevřeností, jakou by u členů královské rodiny nikdo nikdy nečekal.

Nebýt Diany a jejího odkazu, nebylo by myslitelné, aby se královna před pěti lety fiktivně snesla na padáku na olympijský stadión v Londýně. Lady Di všem ukázala, že má-li dynastie přežít, musí zlidovět. Opačný tábor ale žádný z těchto argumentů nebere. Pro něj je Diana poslem dob, v nichž celebrity udávají tón, jsou emočně nestálé, nevěrné a sociálně narušené.

„Dianiny veřejné výlevy neměly nic společného s upřímností. Šlo o mediální manipulaci. Diana nežila ve věku chytrých mobilů, ale svým jednáním uspíšila příchod nynější éry sociálních sítí. Byla jakousi Kim Kardashianovou předinternetového světa, globálně slavnou a populární,“ píšou Sunday Times.

A lidé na její signály slyšeli. Dokonce i ve smrti Diana zásadně proměnila způsob veřejného truchlení, jaký dnes ještě více umocňují technologie. Oltáříky s jejími portréty, vzkazy na bráně Kensingtonského paláce, nepokryté projevy zármutku, veřejné potlesky a hromadění květin na místě piety – to vše, co dnes tak dobře známe z míst teroristických útoků a jiných šokujících událostí, to vše začala právě Diana.

Kritikové zleva i zprava se ovšem necítí příjemně, když je s tímto Dianiným světem spojováno ještě jedno slovo – populismus. Protože právě tyto kolektivní neovládnuté emoce podle Sunday Times vyprodukovaly v současné době brexit i Donalda Trumpa. I v jejich případě jde o odpor k establishmentu, o hněv odstrčených a zapomenutých.

Diana byla předchůdcem všech těchto fenoménů. Její někdejší léčitelka Simone Simmonsová dnes bez mrknutí oka tvrdí, že Diana by určitě lidem doporučovala hlasovat pro brexit.

Monarchie podle Bryana Appleyarda tohle všechno sice nakonec přežila a zvládla, ale něco se přece jenom změnilo. Britové mají pořád ještě rádi královský kult, monarchistické tendence však zeslábly. Jsou mělčí a povrchnější. Právě tak jako bývala Diana.