Článek
Na Italském náměstí dav zaútočil na banku HSBC, lidé zapálili popelnice, převrátili a zapálili auta a skútr, na zásahovou jednotku házeli dlažební kostky a lahve.
Proti davu proto museli zasáhnout policisté za použití slzného plynu a vodních děl. Odpoledne policie ohlásila, že zadržela 46 lidí.
Hasiči odmítli hasit bez policejní ochrany
Hasiči na Italském náměstí, odkud měl pochod směřovat k Severnímu nádraží, odmítli začít hasit oheň, dokud jim ochranu nezajistí pořádková policie.
Barikády a zakládání ohňů. Protesty změnily centrum Paříže v bitevní pole
Potyčky mezi žlutými vestami a policisty vypukly i na severním okraji Paříže, u Porte de Champerret, kde se lidé shromažďovali k pochodu ke Slavkovskému nádraží (gare d'Austerlitz). Policie zasahovala i na obchvatu, který chtělo zablokovat několik set lidí.
Mnoho stanic pařížského metra zůstalo uzavřených. Na třídě Champs-Élysées a dalších místech Paříže jsou demonstrace po celý víkend zakázány, uvedla agentura DPA.
Demonstrace se konaly také v Bordeaux, Lille, Lyonu, Marseille, Nantes nebo Toulouse.
První protesty před rokem
První protesty žlutých vest se uskutečnily o víkendu 17. a 18. listopadu 2018. Nespokojenost demonstrantů tehdy vyvolalo ohlášené zvýšení cen paliv, později ale přerostla v celonárodní demonstrace.
Při protestech proti rostoucím cenám benzínu zahynula ve Francii žena
V následujících měsících protestovaly žluté vesty po tisících proti sociální nespravedlnosti a reformám přímo zvoleného prezidenta Emmanuelu Macrona. Zejména v Paříži se opakovaně odehrávaly násilné střety demonstrantů s policií. Protesty postupně ubíraly na síle.
Akce žlutých vest si dosud vyžádaly 11 lidských životů a necelých 45 tisíc zraněných. Víc jak 12 tisíclidí bylo zatčeno a z nich asi 2000 odsouzeny.
Podle francouzského statistického úřadu protesty způsobily ztrátu ve výši přibližně 0,1 procenta růstu HDP ve čtvrté čtvrtině loňského roku. Podpora francouzské veřejnosti akcím žlutých vest se časem snížila.