Zlegalizované mučení. Pobyt ve věznici, kde zemřel Navalnyj, je drsný

Za polárním kruhem, zhruba 1900 kilometrů severovýchodně od Moskvy, leží v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu v Ťumenské oblasti městečko Charp a u něj je umístěno Nápravné zařízení číslo 3, kterému však nikdo neřekne jinak než Polarnyj volk (Polární vlk).

„Je téměř nemožné odtamtud utéct. Na jedné straně jsou stovky kilometrů tundry, na druhé hory Polárního Uralu,“ uvedl Navalného spolupracovník Ivan Vostrikov, který Charp navštívil.

O tom, že se zde Alexej Navalnyj nachází, se jeho rodina i veřejnost dozvěděly až loni 25. prosince, devatenáct dní poté, co sem byl převezen. Kruté vězeňské podmínky za polárním kruhem, ve kterých ruský opozičník s podlomeným zdravím vydržel tři měsíce, nyní popsal portál Meduza.

„Stojí za zmínku, že minulý rok prokurátor Jamalsko-něneckého autonomního okruhu zjistil porušení pracovních předpisů, požární bezpečnosti a hygienických předpisů,“ uvedla pro Meduzu ruská právnička, která se specializuje na ochranu práv vězňů. Jmenována být nechtěla.

Poznamenala, že dohled prokuratury nad dodržováním vězeňských předpisů je v Rusku pouhou formalitou. „Jak hrozné tedy podmínky v té věznici musí být, že i kancelář prokurátora považuje za nutné zasáhnout,“ podotkla právnička.

Oficiální zprávy o tom, že by docházelo v trestanecké kolonii IK-3 k mučení, neexistují. To však neznamená, že k němu nedochází.

„Když vězni přijedou do kolonie, jsou odvedeni do umývárny. Jakmile se člověk svleče a jde se umýt, vypnou vodu. Do místnosti vejdou muži v maskách a začnou ho bít,“ popsal Micho Chulilidze, který si vězením prošel.

„U mě to trvalo tak půl hodiny. Bilo mě tak patnáct lidí. Jak vězni, tak dozorci,“ uvedl Chulilidze. „Položili mě na podlahu a bili mě pěstmi a obušky do zad, do hlavy, do obličeje, do žeber. Žádné lékařské ošetření jsem pak nedostal,“ dodal bývalý vězeň.

Navalného život vyhasl v pátek, bylo mu 47 let. List Kommersant uvedl, že zemřel na „krevní sraženinu“. Posádka sanitky, která do kolonie vyrazila, popsala, že ho lékaři poté, co upadl do bezvědomí, zkoušeli půl hodiny oživovat.

Pobyt v „Polárním vlkovi“ je mnohými považován za zlegalizované mučení. Vězni konstantně trpí zimou.

„Na celách nejsou žádná kamna nebo radiátory. Celami vedou jen dvě trubky s horkou vodou,“ uvedla výše zmíněná právnička. „Pokud si stěžujete a snažíte se domoci svých práv u dozorce, jednoduše otočí kohoutkem a rázem vám v cele klesne teplota na deset stupňů,“ vysvětlila.

Když se provádí inspekce, ve všech celách se zvedne teplota na 25 stupňů, po skončení inspekce ji dozorci vrátí na standardních 16 až 18. To je v prostředí za polárním kruhem, kde teplota klesá až k třiceti stupňům pod nulou, silně nedostačující. Zejména, když vězni dostanou po příjezdu pouze jeden pár zimních bot a notně obnošený vězeňský oděv, jak uvedl Maxim Bachvalov, který si odseděl svůj trest v IK-3 v letech 2017 až 2020. Pokud se oděv promočí nebo rozpadne, je malá šance, že vězeň dostane náhradu.

Jak funguje ve věznici lékařská péče, není úplně jasné. Poslední stížnosti v tomto směru pochází z doby pandemie covidu-19. 

„Platí tu pravidlo, že ať si stěžuješ na cokoliv, dostaneš léky proti průjmu. Bolí vás hlava. Léky na průjem. Bolí vás játra? Léky na průjem,“ uvedl zaměstnanec nadace Rusko za mřížemi, která monitoruje stav ruských věznic.