Hlavní obsah

Zkušenosti uprchlíků a odsunutých Němců se podobají, tvrdí německý ministr

Berlín

Zkušenosti současných běženců a Němců odsunutých po druhé světové válce jsou podobné, prohlásil v úterý spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) během vzpomínky na oběti vysídlování v Německém historickém muzeu v Berlíně. Ani jedné skupině se podle jeho názoru často nedostalo pomoci, jakou by potřebovala.

Foto: Profimedia.cz

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére

Článek

„I když se situace dnešních uprchlíků zásadně liší od situace uprchlíků a vysídlených osob v roce 1945, osudy a osobní zkušenosti mnoha nejsou tak daleko vzdálené,“ řekl de Maiziére.

Zmínil pocit vykořenění, strach o svůj vlastní život a životy dětí, sexuální násilí, hlad, ale také „ztrátu vlasti a blízkých a všeho, k čemu si lidé pomohli, na čem pracovali“. Podle jeho názoru jsou stejné i obtíže spojené s novými začátky.

Obyvatelé poválečného Německa podle něj na nově příchozí často hleděli jako na cizí. V mnoha případech prý chyběla potřebná solidarita.

„Dnes — o 70 let později — zažíváme ve světě stále válku a násilí, útěk a vyhnání," poznamenal. „Také tito uprchlíci se nesetkávají všichni jen s pomocí a podporou od různých iniciativ, spolků nebo jednotlivců, ale narážejí u části veřejnosti na odmítnutí," řekl de Maiziére. Podle něj takovým postojům čelí i ti, kteří skutečně potřebují pomoc.

Do Německa v letech 2015 a 2016 přišlo téměř 1,2 miliónu uprchlíků. Největší skupinou mezi těmito běženci jsou Syřané, jejichž zemi už několik let pustoší občanská válka.

Prvotní nadšení, s jakým v létě roku 2015 řada Němců vítala uprchlíky, postupně do značné míry vyprchalo a změnil se i vládní postoj k přijímání běženců. Přesto i letos do země každý měsíc přichází kolem 15 tisíc žadatelů o azyl.

Z Československa odešly tři milióny

Po druhé světové válce muselo země střední a východní Evropy opustit 12 až 14 miliónů Němců.

Z bývalého Československa byly po válce vysídleny zhruba tři milióny příslušníků německé menšiny, která obývala území takzvaných Sudet. Sudetští Němci, z nichž většina odešla do Německa a Rakouska, dlouhodobě kritizují takzvané Benešovy dekrety, které je zbavily majetku a občanských práv. Příslušné dekrety prezidenta Edvarda Beneše otevřely dveře i samotnému odsunu, který sudetští Němci považují za bezpráví.

Pokud ale Němci prokázali, že se stali obětí rasové nebo politické perzekuce a zůstali věrní Československé republice, mohli požádat o to, aby byl jejich majetek z národní správy vyjmutý a nebyli odsunuti.

Výběr článků

Načítám